Číslo 6 / 2009
Sesterská sekce Jiráskových dnů
V Praze se ve dnech 14. až 15. května uskutečnily XVI. Pražské chirurgické dny, známé též pod názvem Jiráskovy dny. Pořádala je 1. chirurgická klinika VFN a další spolupořadatelé, včetně České asociace sester. Kongres proběhl pod patronací ministryně zdravotnictví Mgr. Dany Juráskové, Ph.D., MBA, a již popáté měl svou samostatnou sesterskou sekci.
Stěžejními tématy pro tento rok byly novinky v chirurgické léčbě parenchymových orgánů (játra, slinivka břišní, slezina), varianty a nové možnosti v miniinvazivní chirurgii (laparoskopie a další), cévní akutní a chronické stavy, základní algoritmy pro všeobecnou chirurgii, onemocnění aorty a končetinových tepen – nové možnosti diagnostiky a léčby, práce s tkáněmi.
Sesterská sekce
Jednání sester zahájila koordinátorka odborného programu sekce vrchní sestra 1. chirurgické kliniky VFN v Praze Bc. Dagmar Škochová přednáškou 135 let českého ošetřovatelství. Uvedla ji citátem: „Až sestry poznají, co bylo před nimi, pak teprve mohou zhodnotit, co vykonaly samy.“ Cíl jejího historického exkursu směřoval k současné moderní chirurgii, ke srovnání, co se za léta vývoje chirurgického ošetřovatelství změnilo v podmínkách práce sester, v jejich vzdělání a prestiži. Připomenula, že svoje místo v historii chirurgického ošetřovatelství měl i lékař chirurg, prof. MUDr. A. Jirásek (a další lékařské osobnosti), jehož hluboký zájem o výchovu a vzdělávání sester byl znám.
Psychika nemocného
Výběr témat prokázal, že doménou sester je psychika pacienta, ke které bylo přihlédnuto vždy. Samostatně se této stránce péče věnovaly například J. Duchková a G. Opařilová z 1. chirurgické kliniky VFN v přednášce Psychika chirurgického nemocného. Pacient, který je přijat k neplánovanému chirurgickému výkonu, například pro úraz, prochází definovanými etapami vnímání svého stavu. Obvykle bývá těsně po úrazu psychicky „na dně“, po zákroku se pak dostavuje vlna euforie. Na tu navazuje vlna psychické zátěže (návrat ke zdraví není tak rychlý, jak by si představoval), objevuje se úzkost, strach a psychická tenze. Autorky upozornily, že bolest tuto tenzi zvyšuje (psychogenní bolest). Vedle účinného tlumení bolesti je tu i sestra, která může pacientovi pomoci tím, že mu bude dobře naslouchat.
O péči o psychiku pacientů se stomií referovala V. Zachová z I. chirurgické kliniky VFN Praha v přednášce Průvodce komplikacemi stomií. Cílem sestry je pomoci pacientovi se smířením se se stomií a tlumení obav z dalšího života v jiných podmínkách. Do výbavy stomasestry patří vedle empatie další dva nezbytné nástroje: dodržování odpovídajících postupů a volba správných pomůcek. Při rozhodování musí brát sestra v úvahu především bezpečí pacienta, ale také čas a finanční možnosti péče. O významu dovedností a správného rozhodování stomasestry svědčila kazuistika, kdy pacient (který během léčby zhubl o 50 kilogramů a měl proto množství kožních řas znesnadňujících péči o stomii) dodržoval všechny zásady a poučení, a stomie díky tomu byla bez komplikací.
Hojení ran v chirurgii
Další problematikou, která zajímá chirurgické sestry, je hojení ran. Na kongresu bylo představeno několik kazuistik, kterými autorky prezentovaly jak speciální postupy, tak různé materiály pro hojení, mezi nimiž je (pro jejich velký počet na trhu) někdy problém se rozhodnout. Tato problematika vyvolala diskusi, během níž si sestry různých pracovišť vyměňovaly osvědčené postupy. Hovořilo se ale i o nutnosti časné mobilizace pacienta z důvodu prevence vzniku proleženin a o jeho nutriční podpoře.
Kazuistiku úspěšného řešení náročného případu, kdy se podařilo úspěšně vyhojit úrazem komplikovaný dekubitus u pacienta vozíčkáře, prezentovaly sestry T. Kruchtová a L. Güntnerová ze Septické stanice Chirurgické kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Ukázaly, že pro ně jsou dekubity stále aktuálním úkolem, neboť vyžadují všestranné schopnosti sester: zručnost, znalosti a odvahu.
Péče o stomiky a další témata
Velký prostor odborné sesterské sekce byl věnován představení pomůcek pro stomiky a veškerých dovedností stoma-sester. A jaká další témata zajímala chirurgické sestry? Byly to samozřejmě prostředky a způsoby tišení bolesti (například kazuistika V. Ovádkové z KN Liberec) nebo problematika domácího násilí, s jehož následky se chirurgická sestra setkává v odborné ambulanci i nemocnici. Podle statistik až 38 % populace žen nad 16 let trpí domácím násilím. Další odborností, se kterou se chirurgická sestra setkává, je nutriční podpora pacientů po operaci. Zajímavou kazuistiku z této kapitoly prezentovala T. Jurčíková z 1. chirurgické kliniky VFN Praha pod názvem Časná pooperační nutriční podpora u onemocnění střeva. Šlo o kazuistiku dvou žen (16 a 40 let) po operaci střeva pro Crohnovu chorobu, kdy u každé byla zvolena jiná nutrice. U jedné z nich byla obnovena střevní pasáž, což umožnilo zavedení enterální výživy. Ojedinělá přednáška, kterou prezentoval MUDr. V. Polanecký z IPVZ Praha, se zabývala problémy řešení nozokomiálních nákaz v lůžkových zařízeních. Přednášející v ní hovořil o tzv. mexické chřipce, představil pandemický plán WHO a základní zásady preventivních opatření u zdravotníků. Jednu z posledních přednášek „sesterského maratonu“ Ortotika ruky (M. Holubová, Centrum technické ortopedie) budeme publikovat v plném znění v našem časopise. Dozvíte se, jaké typy ortéz jsou k dispozici na našem trhu a jak je využívat.
Text a fota jš
