Číslo 6 / 2009
Práce přesčas
Od 1. října loňského roku lze v České republice využívat ve zdravotnictví další dohodnutou práci přesčas. Stalo se tak další novelou zákoníku práce, provedenou zákonem č. 294/2008 Sb. ze dne 16. července 2008, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Tento článek vysvětlí jen některá základní ustanovení novely.
Novela umožňuje lékařům, zubním lékařům, farmaceutům a zdravotnickým pracovníkům nelékařského zdravotnického povolání dohodnout si písemně se zaměstnavatelem další výkon přesčasové práce nad limity již dříve pro přesčasovou práci stanovené zákoníkem práce, a to do průměrné výše 8 hodin, u zaměstnanců zdravotnické záchranné služby do průměrné výše 12 hodin týdně, a to na období 26 (respektive v kolektivní smlouvě až na 52) týdnů po sobě jdoucích. Využití další dohodnuté práce přesčas přichází v úvahu až po vyčerpání limitu práce přesčas nařízené zaměstnavatelem a práce přesčas konané se souhlasem (stačí i konkludentním) zaměstnance. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.
Dvě podmínky pro práci přesčas
Zákoník práce stanoví, že další dohodnutou prací přesčas ve zdravotnictví (dále jen další dohodnutá práce přesčas) se rozumí práce přesčas v nepřetržitém provozu, spojená s příjmem, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává
a) lékař, zubní lékař nebo farmaceut,
b) zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání, pracující v nepřetržitém pracovním režimu (dále jen zaměstnanec ve zdravotnictví). Aby se na konkrétního zaměstnance další dohodnutá práce přesčas vztahovala, je nutné současné splnění dvou podmínek.
První je, že se musí jednat o nepřetržitý provoz, který je definován zákoníkem práce jako provoz, který vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu. Nepřetržitý provoz se tak týká zaměstnavatele, který zajišťuje činnosti spojené s příjmem, léčbou, péčí nebo se zajištěním přednemocniční neodkladné péče v nemocnicích, ostatních lůžkových zdravotnických zařízeních a zdravotnických zařízeních zdravotnické záchranné služby. Druhou podmínkou je, že se musí jednat o nepřetržitý režim (týká se zaměstnanců). A tady je malý problém. Zatímco lékaři, zubní lékaři nebo farmaceuti mohou pracovat v jednosměnném, dvousměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu, ne všichni nelékařští zdravotničtí pracovníci v nepřetržitém režimu pracují. Další dohodnutá práce přesčas se tedy týká jen vymezených zdravotnických zařízení a jen některých skupin zaměstnanců. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče si je vědom té skutečnosti, že v některých zdravotnických provozech toto může zkomplikovat situaci, a to zejména u zaměstnanců laboratoří a RTG pracovišť, kteří pracují v jednosměnném nebo dvousměnném pracovním režimu. Řešením tu může být přechod zaměstnanců těchto pracovišť nebo alespoň části zaměstnanců na nepřetržitý pracovní režim.
Zásada dobrovolnosti
Zaměstnanec ve zdravotnictví, který nesouhlasí s výkonem další dohodnuté práce přesčas, nesmí být k jejímu sjednání nucen ani být vystaven jakékoli újmě. O uplatnění další dohodnuté práce přesčas je zaměstnavatel povinen písemně vyrozumět příslušný orgán inspekce práce, což umožňuje provádění zvýšené kontroly ze strany státu. Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty budou oprávněny zakázat, popřípadě omezit výkon další dohodnuté práce přesčas. Současně došlo k legislativně-technickému zpřesnění úpravy oprávnění inspektora při vydávání rozhodnutí o zákazu určitých prací. Zákonem jsou dány i uvedené maximální limity další dohodnuté práce přesčas. Pokud bude v kolektivní smlouvě sjednáno vyrovnávací období pro další dohodnutou přesčasovou práci, je vysoce praktické sjednat je tak, aby bylo shodné s vyrovnávacím obdobím pro konání všech dalších druhů práce přesčas a počínalo stejným dnem.
Jak dohodu sjednat, zrušit a vypovědět
Zákon stanoví podmínky, za kterých lze dohodu sjednat, okamžitě zrušit a vypovědět. Dohoda o další dohodnuté práci přesčas musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. Nesmí být sjednána v prvních 12 týdnech ode dne vzniku pracovního poměru a nesmí být sjednána na dobu delší než 52 týdnů po sobě jdoucích. Může být okamžitě zrušena, a to i bez udání důvodu, v období 12 týdnů od sjednání; okamžité zrušení musí být provedeno písemně a doručeno druhému účastníkovi. Dohoda může být vypovězena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu; výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníkovi. Pokud nebyla sjednána kratší výpovědní doba, činí 2 měsíce a musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance.
Odměňování další dohodnuté práce přesčas
Zaměstnanci za hodinu další dohodnuté práce přesčas náleží, pokud je odměňován mzdou, mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku (pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku). V kolektivní smlouvě je možné dohodnout vyšší příplatek. V případě, že zaměstnanci náleží plat, vztahuje se na něj ustanovení § 127 zákoníku práce.
JUDr. Vratislav Tomek, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, Praha
