Číslo 6 / 2009
Chemický mozek
Chemický mozek (ChemoBrain) je výraz, jejž užívají pro své problémy s pamětí a koncentrací lidé s maligním nádorovým onemocněním, kteří podstupují či podstoupili protinádorovou terapii na bázi systémové chemoterapie. Třebaže je chemický mozek široce užívaným pojmem, je jeho užití mnohdy zavádějící. Není stále jasné, zda samotná systémová chemoterapie je hlavní příčinou poruchy paměti či koncentrace u lidí, kteří podstupují či podstoupili protinádorovou terapii. Tento fakt dokládají velmi dobré výsledky testů kognitivních funkcí, prováděných u nemocných léčených systémovou chemoterapií. To ponechává lékaře stále na pochybách, zda chemický mozek opravdu existuje. Navzdory mnohým otázkám je jasné, že problémy s pamětí či koncentrací, běžně nazývané jako chemický mozek, mohou být frustrujícím a vysilujícím vedlejším efektem maligního nádorového onemocnění a jeho léčby.
Symptomy chemického mozku mohou zahrnovat: abnormální dezorganizovanost, zmatenost, obtíže se soustředěním, obtíže s hledáním správného slova, obtížné učení se novým schopnostem, obtíže při konání více činností současně, únavu, problémy s udržením pozornosti, problémy s krátkodobou pamětí, potřebu více času na řešení běžných záležitostí, problémy s verbální pamětí jako pamatování si konverzace, problémy s vizuální pamětí (vybavování si obrazu nebo textu). Projevy poruch paměti či kognitivních funkcí jsou individuální a typicky dočasné. Často vymizí v průběhu dvou let po ukončení protinádorové terapie.
Není zcela jasné, co způsobuje problémy s pamětí a koncentrací u lidí, kteří podstupují či podstoupili protinádorovou terapii na bázi systémové chemoterapie. Příčina spojená s maligním nádorovým onemocněním zahrnuje:
1. nádorovou léčbu: chemoterapii, hormonální terapii, imunoterapii, radioterapii, chirurgickou léčbu;
2. komplikace protinádorové terapie, jako jsou anémie a s ní spojená celková únava, infekce, menopauza, deficit ve výživě, problémy se spánkem;
3. emociální reakce na diagnózu maligního nádorového onemocnění a jeho léčbu: strach, deprese;
4. ostatní příčiny: vrozený sklon ke vzniku chemického mozku, léky užívané k potlačení ostatních příznaků spojených s maligním nádorovým onemocněním a jeho léčbou (analgetika, antiemetika).
Faktory, které mohou zvýšit riziko problému s pamětí či koncentrací u lidí po prodělané protinádorové terapii, zahrnují: nádory mozku, chemoterapii aplikovanou přímo do centrálního nervového systému (intratekálně), chemoterapii kombinovanou s radioterapií krania, vysoké dávky chemoterapie či radioterapie, radioterapii krania, mladší věk v době stanovení diagnózy maligního nádorového onemocnění a jeho léčby. Závažnost a doba trvání symptomů nazývaných jako chemický mozek jsou individuální. Někteří pacienti se po protinádorové léčbě mohou vrátit do zaměstnání, přičemž ale mohou zjistit, že je pro ně velmi namáhavé soustředit se na práci. Ve vzácných případech lidé trpící problémy s pamětí a koncentrací nemohou vykonávat žádné zaměstnání a musejí pobírat invalidní důchod.
Dochází-li pacient na protinádorovou terapii na bázi systémové chemoterapie, měl by vždy ošetřujícímu onkologovi o poruchách paměti či koncentrace říci. Pokud již léčbu ukončil, je vhodné tento problém zpočátku řešit s příslušným praktickým lékařem, který může pacienta odeslat ke specialistovi – klinickému psychologovi.
Diagnostika a léčba
Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná oficiální definice chemického mozku, neexistují ani žádné diagnostické testy pro tento stav. Pacienti po prodělané protinádorové terapii, kteří mají tyto symptomy, dosahují v testech kognitivních funkcí obvykle normálního skóre.
Lékař může provést laboratorní krevní testy (krevní obraz, biochemické vyšetření krve), zobrazovací vyšetření (CT či MRI mozku) či další testy k vyloučení jiných příčin souvisejících s poruchou paměti či koncentrace. Pokud se však příčina, která by vysvětlovala zmiňované obtíže, neodhalí, lékař by měl pacienta odeslat ke specialistovi – klinickému psychologovi.
Ve většině případů jsou problémy s pamětí či koncentrací dočasné, takže se léčba zaměřuje na zvládání symptomů do doby, než zcela vymizí. Pokud onkologicky nemocný pacient pociťuje zhoršení kognitivních funkcí (paměti), jeho ošetřující lékař (praktický lékař, onkolog) by měl co nejdříve vyloučit jiné příčiny zhoršení kognitivních funkcí, jako je stres a deprese. V současné době neexistují žádné konkrétní léky k léčbě poruchy kognitivních funkcí, způsobené maligním nádorovým onemocněním a jeho terapií. Současný výzkum je soustředěn na zkoumání léků pro depresivní poruchy, poruchy pozornosti (hyperkinetický syndrom) a demenci, které by mohly napomoci v řešení kognitivních dysfunkcí u onkologických nemocných v průběhu či po ukončení protinádorové terapie na bázi systémové chemoterapie.
Pacient sám si může pomoci zvládat změny paměti provedením několika následující kroků:
1. Cvičit. Aerobní cvičení zlepší náladu, pacient se cítí čilejší, zlepší se koncentrace. Je třeba cvičit svou mysl např. učením se novým schopnostem – studiem cizího jazyka. Je vhodné chodit na přednášky, číst knihy nebo luštit křížovky.
2. Sledovat problémy s pamětí. Za tímto účelem si vést deník. Je vhodné zaměřit se na konkrétní problém a použít deník k odhalení faktorů, které ovlivňují paměť. Je doporučováno dělat si zápisky, tj. napsat si seznam věcí, které je třeba zvládnout.
3. Mluvit o svých problémech. Je zapotřebí, aby pacient otevřeně hovořil se svými přáteli a rodinou o tom, co prožívá.
Americká společnost pro rakovinu odhaduje, že přibližně 25 % lidí trpících symptomy chemického mozku je mají způsobeny systémovou chemoterapií. Zbylých 75 % symptomů způsobuje deprese, únava, stres, vedlejší účinky léků a jiné příčiny.
Literatura u autorů
MUDr. Ladislav Slováček, Ph.D. Klinika onkologie a radioterapie LF a FN, Hradec Králové, Katedra válečného vnitřního lékařství FVZ UO, Hradec Králové
MUDr. Birgita Slováčková, Ph.D. Psychiatrická klinika LF a FN, Hradec Králové
