Číslo 5 / 2009
Vzdělávání směřuje k praxi
S názvem Pracovní den Marty Staňkové se konal 26. března v Praze vI. ročník konference tradičně věnované ošetřovatelskému vzdělávání. Akci jako každoročně pořádal Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK v Praze. Díky svému pracovnímu charakteru (letos poprvé) dala konference účastníkům ideální příležitost nejen srovnat konkrétní metody výuky ošetřovatelství mezi jednotlivými školskými pracovišti, ale také posoudit, zda radosti, problémy, úskalí a vše, co s výukou souvisí, zažívají také někde jinde.
Různé netradiční techniky výuky, všechny s úspěchem používané, představila doc. PhDr. Eva Morovicsová, Ph.D., MPH z lékařské fakulty UK v Bratislavě. Vedle brainstormingu (tvořivé řešení problémů a hledání nápadů), byly představeny i méně známé metody, jako například „fishboul“, kdy skupina studentů pozoruje jinou skupinu při práci a zajímá se o to, jak spolupracuje a jaké role v ní její účastníci zaujímají. Osvědčené i oblíbené jsou různé inscenační vyučovací metody, kdy studenti vystupují v určitých stanovených rolích. Všechny tyto metody slouží k sebepoznání, rozvoji tvořivosti, empatie atd.
Mgr. Hana Svobodová z Ústavu ošetřovatelství 3. LF UK představila rozvojový projekt Multimediální učební pomůcka pro výuku kardiologie. Jedná se o výukový program v rámci interního ošetřovatelství, jehož textová část je doplněna obrazovým dokumentem. Projekt zaplňuje mezeru, kdy ošetřovatelské intervence, které by si měli studenti osvojit, nelze realizovat v podmínkách odborných učeben nebo ve zdravotnických zařízeních. Na projektu se průběžně pracuje - kardiologie je představována formou kazuistik a jednotlivá témata se podle potřeb doplňují. Studenti pomůcku vítají, protože jim vedle toho, že je názorná, umožňuje i práci doma. V diskusi se potom ukázalo, že prezentované pracoviště není jediné, které podobný projekt realizuje. Přítomní se shodli, že by bylo vysoce efektivní tvorbu těchto pomůcek podle oborů koordinovat a výstupy poskytovat zájemcům z jiných pracovišť nebo si je vzájemně vyměňovat.
Mgr. Iveta Nováková z Ústavu ošetřovatelství ze Zlína popsala projekt realizovaný v rámci předmětu Prevence úrazů a první pomoc. Jeho obsahem je edukace laické veřejnosti, kterou provádějí studenti. Záměrem je naučit je komunikaci s veřejným sektorem. Cílovou skupinou bývá obvykle třída základní školy. Zpětná vazba ze základních škol je prozatím dobrá, jejich pedagogové tuto aktivitu vítají.
O interaktivních metodách výuky v předmětu zdravý životní styl přednášela Mgr. Eva Marková z Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK. Zdraví a pohodový život jsou výzkumy trvale uváděny jako priorita nejen v naší populaci. Tento fakt inspiroval zahájení nového učebního předmětu ve škole, kterým je zdravý životní styl. Předmět se vyučuje v prvním ročníku oboru všeobecná sestra. Výuka je zaměřena na dovednosti vedoucí ke změně postojů klienta.
S výzkumem Výsledky autoevaluace vybraných pedagogických a manažerských dovedností všeobecných sester – mentorek klinické praxe seznámil posluchače PhDr. Daniel Jirkovský, Ph.D., MBA. V tomto dotazníkovém šetření šlo o to zjistit, jaká je role mentorky při vedení studentek v praxi. Autor prozradil předvídatelný výsledek, a to že mentorky hodnotí samy sebe v drtivé většině kladně, zatímco ze strany studentů je toto hodnocení mnohem negativnější. Závěrem bylo, že je třeba zdokonalit přípravné programy sester mentorek. Diskuse pak ukázala větší hloubku problému – poukázala na nedostatečné ohodnocení sester mentorek, z nichž mnohé tuto práci vykonávají jen jako dobrovolnice a na jejich nedostatek, který souvisí s nedostatkem sester všeobecně. Tato činnost pak sestry v běžném provozu nadměrně zatěžuje. Je třeba řešit i jejich financování (mentorky jsou placeny z veřejného zdravotního pojištění). O stejné problematice hovořila také dalších z přednášejících Mgr. Zlatica Dorková, Ph.D. - Pedagogická činnost v práci sestry a porodní asistentky z pohledu jejich pregraduální a postgraduální přípravy – z institutu zdravotních studií FHS ÚTB ve Zlíně. Svůj názor vyjádřila pregnantně: „Jaké budeme mít mentorky, takové budeme mít sestry a porodní asistentky!“ Zmínila také jejich nedostatek, přičemž řešení spatřuje v podpoře metorek v praxi a jejich motivaci pro tuto činnost v pregraduálním a posgraduálním vzdělávání.
Mgr. Jana Křemenová představila zbrusu nové pracoviště (samostatně fungující od 1. ledna letošního roku) Ústav porodní asistence, pracující pod Fakultou humanitárních studií Univerzity Tomáš Bati ve Zlíně. Autorka zdůraznila dvě zásady moderního pojetí výuky – spolupráci s praxí (Zlínské perinatologické centrum) a spolupráci v týmu (PA, lékař, všeobecná a dětská sestra) založené na vzájemné úctě.
O klinickém využití EBN (Evidence Base Nursing) ve výuce na LF UK Hradec Králové hovořila na kongresu Mgr. Michaela Schneiderová. Jedná se o ošetřovatelskou praxi založenou na důkazech a o zavádění výsledků výzkumu do praxe. Efektivita ošetřovatelské péče pak záleží na tom, jak jsou využity zkušenosti a dovednosti sestry a jak je naplněno očekávání pacienta.
Odpolední program konference se rozvětvil do dvou částí. Kdo měl zájem, vyslechl ještě několik přednášek, kdo měl něco na srdci, odebral se k diskusnímu stolu, kde se z pohledu školy a nemocnice dál hovořilo o odborné praxi. Konference, z níž jsme vám přiblížili podrobněji jen některá sdělení, měla kompaktní tón. Zaznělo tu, že by výuka neměla být jen přednáškou pedagoga směrem ke studentům. Takto mohou být vychováni pouze kvalitní teoretici. Výchova má smysl jen tehdy, je-li určena praxi. Konference nazvaná jménem Matry Staňkové, sestry, která celý život usilovala o spojení poznatků s praxí, i letos prokázala, že našemu ošetřovatelství akademismus nehrozí.
Text a fota Jarmila Škubová
