Číslo 5 / 2009
Prezidentka ČAS ředitelkou fakultní nemocnice
Po vyhraném výběrovém řízení byla letos 3. dubna oficiálně jmenována do čela naší druhé největší fakultní nemocnice Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, prezidentka České asociace sester. Jako sestra tak získala nejen české, ale nejspíš i evropské a světové prvenství.
Narodila se do zemědělské rodiny v Uherském Hradišti v roce 1961. Jak rostla učinila dva sliby. První dala sama sobě, a to, že bude pomáhat postiženým a trpícím, druhý pak otci, svému životnímu vzoru, že to někam dotáhne. Oba sliby už splnila. Jednou na filozofické fakultě, kterou studovala, prováděli psychologické hry ve skupině. Vedla je významná sestra, docentka Marta Staňková. Ta byla známa tím, že měla na lidi nos. Mladičkou Danu Juráskovou na první pohled charakterizovala prý docela přesně. Řekla: „Jsi jiná než vypadáš!“
Vzdělávání se musí změnit!
Dana Jurásková po střední zdravotnické škole studovala na filozofické fakultě a současně pracovala jako sestra v pražském IKEM. Rok 1989 ji zastihl na vysoké škole. Podobně jako její spolužáci byla i ona nespokojena s výukou, dokonce prý pomýšlela na odchod ze školy. Chtěla změny v ošetřovatelství. V revolučních dnech byla členkou klubu studentů a spolu s ostatními usilovala o změny na univerzitě. Nelíbila se jí její odborná úroveň, připadala jí nízká a metodika výuky neefektivní. Vyučovalo se převážně instrumentálním, mentorským způsobem a studenti chtěli vtáhnout učitele do komunikace. Šlo o to prosadit, aby ošetřovatelství nebylo služebným oborem medicíny a sestra jen vykonavatelkou lékařských diagnóz. Podmínky pro to však vznikly až po revoluci, kdy konečně došlo k tomu, že se ošetřovatelství začalo koncipovat jako samostatný obor.
Pod vlivem Leonarda I.
Podle Leonarda da Vinci, jak si mnozí vzpomenou, byl pojmenován projekt ošetřovatelství několika zemí Evropské unie (1998 až 2001). Cílem byla spolupráce západních zemí se zeměmi východní Evropy v ošetřovatelství. Prvního ročníku se zúčastnila i Dana Jurásková jako hlavní sestra za Thomayerovu nemocnici. Projekt byl koncipován formou soutěže a každá země v něm byla zastoupena dvěma účastníky – za vzdělávací instituci a za nemocnici. Dana Jurásková a docentka Marta Staňková byly onou českou dvojicí. Jedním z úkolů projektu byla kontrola pracovišť účastnických dvojic navzájem. Dana s Martou musely na svých vlastních pracovištích plnit určité úkoly, které jim kontrolovaly zahraniční kolegyně a ony samy zase kontrolovaly jiné. Dana Jurásková například realizovala projekt zavádění ošetřovatelského procesu a ošetřovatelské dokumentace v Thomayerově nemocnici. Říká: „Pochopila jsem, že formalizovat dokumenty ještě neznamená dostat sestru k pacientovi. Před tím se musí změnit samotná realizace ošetřovatelského procesu a organizace práce. Teprve potom přijde na řadu dokumentace. Nedělala jsem to samoúčelně – mělo to smysl.“
Leonarda potom zhodnotila jako neuvěřitelně nabité a vyčerpávající tři roky a byla ráda, že dalších ročníků se už účastnili jiní. Byla unavená, ale šťastná, protože se svou kolegyní soutěž vyhrály.
Cesta za pacientem vedla vzhůru
„Určitě v tom nebyly peníze. Dělali jsme to zadarmo, jenom pro dobrý pocit.“ Takto hodnotí Dana Jurásková drtivou většinu svých předchozích i následujících aktivit. V roce 1996 vznikla při ministerstvu zdravotnictví Rada pro rozvoj ošetřovatelství a ona se stala její členkou. Úkolem bylo vytvořit koncepci ošetřovatelství, která do té doby prakticky neexistovala. Proč ale ošetřovatelství potřebovalo koncepci? „Bez koncepce ošetřovatelství se zákonitě rozevíral prostor mezi tím, co se dělo ve vzdělávacích institucích a v praxi a legislativou – nic z toho, co se dělalo, nemělo legislativní zakotvení.“, říká Dana Jurásková. „Věděli jsme, že musíme definovat ošetřovatelství a jasně říci, že má vědeckou bazi.“
Jako společné dílo několika schopných a aktivních sester vznikla koncepce ošetřovatelství, která zase hned dala start pro zavedení registrace sester. Dana Jurásková dávno chápala, že emancipace ošetřovatelství jako oboru je závislá na vzdělání a odborné erudici sester. V roce 2003 prošla výběrovým řízením a stala se přednostkou Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK. Organizovala výuku sester na vysoké škole, učila a sama se dál vzdělávala. Získala nejprve ekonomický titul MBA, na který navázalo doktorandské studium s titulem Ph.D. A aby neztratila kontakt s praxí pracovala ve funkci hlavní sestry v Thomayerově nemocnici.
Jak může jeden člověk zvládnout tolik práce? Tak tuhle otázku si položí každý, kdo se s Danou Juráskovou potká. A to ještě neví, že má rodinu – manžela a dvě odrůstající děti. Aby je nešidila, je s nimi každou volnou chvíli. Má štěstí, že jí nedělá problém vyrazit na běžky, jít na pěší túru, nebo si zajezdit na kolečkových bruslích.
Tajemství?
Dana Jurásková nemá žádné tajemství. Je jen taková, jaká je. Zdatná organizátorka, která si spoustu věcí dělá sama. Umí být diplomatická, díky čemuž se vyhne mnohým nepříjemným, vleklým a neefektivním debatám. Je schopná bleskově nastudovat problém, případně získat na něj kompetentní názor jiného odborníka a stanovit postup řešení. Je zdravotní sestra a má podporu sester. Dokáže kolem sebe vytvořit tým lidí, kteří mají stejné motivy i cíle. Dává jim prostor a možnosti pro realizaci a rozhodně se nebojí toho, že budou lepší než ona.
Vedle veškerých schopností, je člověkem nesporně čestným a rovným. Dnes už také rozumí onomu dávnému a trochu tajuplnému vyjádření docentky Staňkové, že je jiná, než se zdá. Věta zazněla v době, kdy byla nesmělou studentkou ošetřovatelství, sklánějící se před autoritou. Dnes už se ale před ní nesklání – ke všem přistupuje podle zásady: „Ty pán, já pán!“
Text a fota Jarmila Škubová
