Číslo 5 / 2009
Chvála sester
Je už zase květen a já mám jedinečnou příležitost poblahopřát všem sestrám a ostatním zdravotníkům nelékařům k Mezinárodnímu dni sester, který se každoročně slaví 12. května.
Do redakce už nějakou dobu docházejí nominace na ocenění vynikajících sester, které budou odměněny při oslavách pořádaných Českou asociací sester. Naše redakce je už počvrté spolupořadatelkou Ceny Florence Nightingale, která se pravidelně v průběhu oslav uděluje. Mám ráda toto období, kdy mi na stůl přilétají jako ptáci z teplých krajin dopisy se jmény nominovaných a v mailu rostou „ranní“ sloupky zavřených obálek. Jejich otevírání patří k mým hezkým začátkům dne. Když si pročítám věty, kterými jedna sestra hodnotí druhou, cítím stejné sympatie k té, která si nominací zasloužila, jako k té, která usedla a pochvalný list o své kolegyni napsala. Nebývá to běžným zvykem mezi lidmi ...
Nuže, chtěla bych se zapojit a svým jménem i jménem redakce všem sestrám a ostatním ošetřovatelským profesím jako celku k jejich svátku popřát, aby o jejich profesi jako nenahraditelné, samostatné, vysoce kvalifikované a emancipované už nikdy nebylo pochyb. A aby tomuto jasnému a nezpochybnitelnému vymezení odpovídaly také její společenské i materiální podmínky. Když píšu toto přání, defilují mi před očima tváře a jména konkrétních sester. Všechny ve mně zanechaly stopu. Dovolte mi, abych jim za všechny ostatní, které nemohu vyjmenovat, poděkovala jednotlivě.
Chtěla bych popřát všechno nejlepší Tobě, Danuško Jurásková, která jsi dlouhé roky jako předsedkyně redakční rady našeho časopisu stála vedle nás a vedle mě a nikdy jsi nás nezklamala, i když doby byly občas těžké. Byla jsi hlavní sestrou nemocnice, přednostkou Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK Praha, prezidentkou České asociace sester, studovala jsi a také jsi matkou a manželkou. V dubnu jsi se stala ředitelkou druhé naší největší fakultní nemocnice, Všeobecné fakultní nemocnice. Čas na Florence jsi si vždycky našla.
Přeju vše nejlepší Tobě, moje přítelkyně Růženko Wagnerová, která léta obohacuješ mě i náš časopis jako členka redakční rady a i jako naše příznivkyně, v časech dobrých i zlých. Blahopřeji Ti za 17 let ve funkci viceprezidentky ČAS, za to, že jsi ještě plná elánu, se kterým dokážeš myslet na druhé a kupříkladu založit v ČAS plně funkční sekci sester seniorek. Blahopřeji Ti, Andulko Chrzová, hlavní sestro Všeobecné fakultní nemocnice, která byť pětinásobná babička, jsi před šestou ráno v nemocnici, kde bez známek únavy setrváváš do pozdních hodin. S obdivem jsem tě vždy pozorovala, jak buduješ v nemocnici Úsek ošetřovatelské péče, jak ti záleží na tom, aby každá vaše sestra byla vzdělaná a sebevědomá a aby řízení ošetřovatelské péče stálo na nejnovějších poznatcích a principech.
Blahopřeji našim autorkám a příznivkyním, Vám Haničko Rittsteinová, která hodně umíte a víte a nezištně se o to dělíte s kolegyněmi, která nám pomá- háte v redakční radě, a dalším: Tobě Dášo Škochová, Mášo Dobešová, Evo Prošková, Gabrielo Kalousková, Evo Feketeová, Nino Mullerová, Evo Kvasnicová, Dito Svobodová, Milico Sklenčková, Jano Nováková, Majdo Jakšová, Líbo Krulišová i vám, neznámá sestro, která jste ve chvíli pro mě stresové řekla: „Bude to dobré!“ Blahopřeji vám všem, milé sestry! Užijte si svůj den co nekrásněji – zasloužíte si to!
