Číslo 12 / 2009
Edukace diabetiků není dostatečná
Diabetes mellitus se podobá pandemii, která se stává závažným problémem všech vyspělých zemí. Je to onemocnění chronické, které – pokud není včas a úspěšně léčeno – může vést k vysoké morbiditě, invaliditě i mortalitě.
Diabetes je nepochybně jednou z nejzávažnějších chorob, protože svými komplikacemi zasahuje téměř do všech odvětví medicíny. Komplikacím lze ale zabránit nebo je alespoň zmírnit, pokud bude pacient dostatečně edukován. Musí se naučit se v problematice své nemoci orientovat, musí umět aplikovat všechna doporučení i mimo návštěvy lékaře. K tomu je nutné, aby získal mnoho informací i praktických dovedností a byl dostatečně motivován. Spolu se studentkou Západočeské univerzity v Plzni jsme se snažily pomocí dotazníku zjistit, jaká je informovanost pacientů o diabetu, jeho komplikacích, léčbě a prevenci. Chtěly jsme také zjistit nejčastější problémy diabetiků, které ovlivňují kvalitu jejich života.
Výzkum
Pro výzkum jsme záměrně vybraly diabetologickou ambulanci menší okresní nemocnice ve Stodu, abychom pomocí dotazníku zjistily úroveň informovanosti pacientů mimo větší centra a mohly výsledky porovnat s fakultní nemocnicí v Plzni. Oslovily jsme celkem 100 pacientů. Dotazník měl 24 položek. Otázky byly zaměřeny na věk, pohlaví, léčbu, znalost vlastních laboratorních hodnot, komplikace, jejich prevenci, zajímalo nás také, do jaké míry diabetes ovlivňuje běžný život nemocných.
Výsledky. Odpovědi respondentů ukázaly pouze povrchní znalosti bez pochopení širších souvislostí. Nemocní si neuvědomují závažné následky a možné komplikace způsobené nevědomostí a nedodržováním správného životního stylu. Varující je rovněž zjištění, že selhává informovanost v oblasti prevence.
Závěry
• Většina (72%) dotazovaných pacientů jsou diabetici léčení perorálními antidiabetiky (PAD) nebo dietou. Domnívám se, že právě toto je velmi riziková a opomíjená skupina. Většina lidí má diabetes spojen s inzulinem. Tomu odpovídaly i připomínky některých respondentů: „Já ani nemám cukrovku, mám jen trochu vyšší cukr.“ Tito nemocní své onemocnění často bagatelizují. Právě ty je třeba podchytit včas a poskytnout jim potřebné informace.
• Nedostatek edukátorů. V České republice je pouze několik diabetologických center, která mají edukační sestru, v ostatních ambulancích a nemocnicích poskytují edukaci zdravotní nebo diabetologické sestry. Při běžném ambulantním provozu, kdy je na jednoho pacienta vymezen krátký čas (přibližně 30 minut), nelze nemocného seznámit se všemi důležitými informacemi.
• Doba trvání edukace. Je třeba zdůraznit důležitost opakované edukace a individuálního přístupu ke každému nemocnému. Například prvozáchyt diabetika 1. nebo 2. typu s průměrnou hospitalizací 1 týden vyžaduje opakovaná 30–45minutová sezení (celkem přibližně 4 hodiny komplexní edukace). Řešení vidím i v užší spolupráci větších diabetologických center s menšími středisky. Velmi se nám osvědčily rekondiční pobyty a skupinové edukace. Většina pacientů si právě touto cestou mnohdy uvědomí, že i s diabetem lze žít plnohodnotný život.
Bc. Renáta Říhánková, Diabetologické centrum, 1. interní klinika FN Plzeň-Lochotín
Další články v tomto čísle
- Dnes už nezvoní klíče, ale drobné za poplatky
- Komunikace a empatie
- Platy sester – realita. Anketa ČAS
- Čas pro zdravotně-sociální sekci
- Co život dal a vzal
- Co nás může potkat na cestách?
- Studijní pobyt v Amsterodamu
- ČAS hostem na Slovensku
- Zkušenosti s přístrojem Veinviewer na onkologické klinice
- Sterilizace parami peroxidu vodíku