Co nás může potkat na cestách?

Název říjnové VII. konference pneumologické sekce „Co může nejen pacienta s respiračním onemocněním potkat na cestách?“ napovídá, že byla věnována možným rizikům při cestování. Konala se v krásném prostředí nového adalbertina v Hradci Králové a zúčastnilo se jí sedm desítek sester, respektive zdravotnických pracovníků nelékařů.

Současná doba nám všem nabízí mnoho možností, kam se vydat na dovolenou. Můžeme navštívit všechny kontinenty, můžeme lenošit na různých plážích světa, potápět se, opalovat, ochutnávat exotické pokrmy, hledat sexuální zážitky nebo zdolávat vrcholy hor. I naši pacienti rádi cestují a ptají se nás na rizika s tím spojená.

Pokud se vydáme do dalekých zemí, většinou musíme jako dopravní prostředek použít letadlo. Právě bezpečnou leteckou dopravou se ve svém sdělení zabýval primář MUDr. Viktor Kašák (Lerymed, Praha). Letadlem cestují asi 2 miliardy osob ročně a 5 % z nich má zdravotní obtíže – 10 % respirační, nejčastěji astmatické (33 %). Od roku 2004 mají posádky letadel na palubě inhalační bronchodilatační lék včetně inhalačního nástavce. Pohotovostní kyslík je možno podávat během letu v průtoku 2–4 litry za minutu. Nejčastěji vyhledávají lékařskou pomoc po letu pacienti s plicní fibrózou, u dětí je nejzávažnějším problém cystická fibróza. U dlouhých letů nad 6 hodin je 4krát větší riziko vzniku tromboembolické nemoci, zejména pro pasažéry sedící mimo uličku, protože se pohybují mnohem méně než ti, kdo sedí u uličky. V kabině letadla jsme ale ohroženi i závažnými infekčními nemocemi, např. tuberkulózou, mexickou chřipkou, SARS.

S dalšími dvěma přednáškami vystoupil as. MUDr. Vladimír Koblížek (Plicní klinika FN Hradec Králové). První věnoval akutním respiračním poruchám spojeným s potápěním. Zdravotní problémy se projeví u 5–34 osob na 100 000 potopení. Nejčastějším problémem je dekompresní nemoc (DCS), která může nastat při rychlém vynoření a u dehydratace a projevuje se obtížemi neuromuskulárními (bolest, únava) a respiračními (dušnost). Druhým nejčastějším rizikem je barotrauma, nejzávažnější je plynová arteriální embolizace (AGE), která relativně často končí fatálně. Léčbou je pobyt postiženého v hyperbarické komoře, někdy i opakovaně. Obecně je potápění kontraindikováno např. u osob s diagnózou tachyarytmie, otevřené foramen ovale, emfyzém, nekompenzované asthma bronchiale, cystická fibróza, pneumotorax v anamnéze, epilepsie, diabetes mellitus na inzulinu atd.

Ve druhém sdělení se posluchačky přenesly z hlubin do výšek a dozvěděly se mnoho zajímavého o akutní horské nemoci (acute mountain sickness – AMS). AMS je převážně neurologický syndrom vznikající u neadaptovaných jedinců při 1–2denním pobytu ve výšce nad 2000 metrů nad mořem. Až 60 % osob dostane AMS ve výšce 4–5 tisíc metrů. Neléčená AMS může postupně progredovat do nekardiálního plicního edému (high-altitude pulmonary edema – HAPE) a při dalším vzestupu výšky je riziko rozvoje už potenciálně fatálního výškového mozkového edému (high-altitude cerebral edema – HACE). Kromě farmakologické léčby je u AMS třeba klid, aklimatizace, eventuálně sestup, u HAPE i HACE je sestup nezbytný. Na dovolené se můžeme potkat také s HIV infekcí. Jaké může být postižení plic u pacientů s HIV infekcí, vysvětlil MUDr. Jaroslav Kapla (Klinika infekčních nemocí FN Hradec Králové). AIDS – Acquired Immunodeficiency Syndrome (Syndrom získané imunodeficience) je stav, který vzniká v důsledku destrukce funkcí imunitního systému, především jeho buněčné složky, při infekci virem HIV. Postupná likvidace obranyschopnosti vede k rozvoji terminálního stadia AIDS s manifestací oportunních infekcí, nádorů, kachexie, encefalopatie a končí smrtí. Z plicních postižení je nejčastější pneumocystová pneumonie, která postihuje 20–40 % neléčených pacientů s AIDS. Následuje maligní postižení plic – Kaposiho syndrom, multiorgánová malignita, která v 10–15 % postihuje i plicní parenchym, a lymfom, jenž je druhou nejčastější malignitou u pacientů s HIV infekcí. Asi u 4 % pacientů s AIDS se vyskytuje tuberkulóza, vzácnější jsou plicní mykózy a intersticiální pneumonitida. V současné době žije na světě asi 33 miliónů lidí s HIV infekcí, nejvíce v jižní Africe (23 miliónů) a v jižní a východní Asii (4 milióny). V České republice se stále zvyšuje počet nemocných s HIV infekcí, v roce 2008 to bylo téměř 1200 osob; nejčastějším přenosem nákazy je sex (85 %).

Horkým tématem posledních měsíců je mexická chřipka, která se právě díky cestování letadly velmi rychle šíří světem, a proto WHO vyhlásila pandemii. Jak se před mexickou, prasečí, novou chřipkou A(H1N1) chránit, jaké jsou její příznaky, jak postupovat, když onemocníme, a kdo patří mezi nejvíce ohrožené, o tom na konferenci hovořil MUDr. Viktor Kašák. Počet nemocných každým dnem stoupá, v ČR máme nyní asi 300 nemocných a 1 úmrtí. Inkubační doba je 7–10 dní, nemoc se přenáší kapénkovou cestou, a proto je dobře se v ordinacích chránit respirační polomaskou s ventilem. Rizikové skupiny jsou stejné jako u sezónní chřipky, nejvíce je postižena věková kategorie 10–19 let. Stejný je klinický obraz s náhlým začátkem, horečkou a příznaky akutní respirační infekce.

První blok přednášek zakončila primářka MUDr. Irena Krčmová (Ústav klinické imunologie a alergologie FN Hradec Králové) sdělením Alergie nemá dovolenou. I na druhém konci světa nás může postihnout alergická reakce, v horším případě anafylaxe. Výskyt anafylaktických reakcí narůstá ve světě i v ČR. U nás máme asi 2000 hospitalizací ročně pro závažné alergické reakce a pět lidí v jejich důsledku zemře. Nejen na dovolené je třeba dávat pozor na potraviny, protože způsobují 50 % všech anafylaktických reakcí. Nejčastěji jsou to reakce na ořechy, luštěniny, ryby, korýše, mléko, vejce, exotické ovoce atd. Dalším nebezpečím pro vznik alergické reakce jsou hmyzí jedy. Pacienti s anafylaktickou reakcí v anamnéze by na cesty měli být vybaveni, kromě běžných léků (antihistaminik a inhalačního bronchodilatačního léku), také kortikoidem v tabletách a autoinjektorem. Primářka Krčmová přítomné seznámila i se správnou léčbou postiženého ve zdravotnickém zařízení a nutností znát postup při kardiopulmonální resuscitaci. Neotravte si dovolenou byl trefný název sdělení vrchní sestry Mgr. Jany Zelenkové (Pneumologická klinika FN Motol), která zahájila druhou část konference. Zabývala se příčinou různých otrav, seznámila s celou řadou prostředků, ve kterých se vyskytují nebezpečné jedy, referovala o příznacích a léčbě jednotlivých otrav. Patří mezi ně léky, chemické přípravky používané v domácnosti, rostliny, houby, zmijí jed, alkohol a další. Přednáška byla obohacena obrazovou dokumentací a telefonním číslem Toxikologického informačního střediska (224 919 293), kde odborníci poskytnou potřebné informace. S další velice závažnou rychle progredující nemocí SARS seznámil MUDr. Viktor Kašák. SARS – severe acute respiratory syndrome (těžký akutní respirační syndrom) je příkladem celosvětového rozšíření infekční nemoci leteckou dopravou. Přenáší se kapénkovou infekcí, tělními sekrety, nozokomiální infekcí, kontaminovanýma rukama nebo kontaminovaným materiálem. Projevuje se nejdříve prodromálními příznaky (horečka, třesavka, myalgie, bolesti hlavy), násle- dují respirační příznaky (kašel, dušnost, respirační selhání) a končí GIT příznaky (vodnaté průjmy s příměsí krve a hlenu). Prognóza tohoto onemocnění, s nímž se může setkat každý lékař i sestra, je vážná. Kazuistiky z plicních ordinací si pro konferenci připravila vrchní sestra Bc. Eva Prchalová (Plicní klinika FN Hradec Králové). První kazuistika pacientky s astmatem ukázala na laxní přístup zdravotnického personálu jednoho oddělení FN. Přes opakovaná sdělení pacientky, že trpí alergií na peří, byla uložena na lůžko s péřovým polštářem. Následovalo prudké zhoršení klinického stavu nemocné a byla nutná hospitalizace na plicní klinice. Podobné téma měla i druhá kazuistika – pacientka s těžkým perzistujícím astmatem udávala alergii na dezinfekční roztoky. Při hospitalizaci ve FN po ranním úklidu oddělení bylo nutné plicní konzilium pro náhlé zhoršení stavu. Závěr konference patřil předvánočnímu času. Vrchní sestra Eva Feketeová (Lerymed, Praha) si připravila kazuistiku s názvem Krásný čas adventní. Pro uvedeného pacienta příliš krásný nebyl, protože jeho výlet do Rakouska v čase adventním skončil hospitalizací. Při projížďce kočárem taženým koňmi zasněženým městečkem, zabalený do deky, pocítil pacient se středně těžkým perzistujícím astmatem pod kontrolou náhlou dušnost. Nestačil ani použít záchranný lék a upadl do bezvědomí. Přivolaná rychlá záchranná služba mu poskytla první pomoc a odvezla ho k hospitalizaci. Po čtyřech dnech byl nemocný převezen sanitou do FN Motol a po kontrole propuštěn domů. Sám pacient tuto závažnou exacerbaci astmatu po kontaktu s koněm označil slovy „Bylo to jak kopnutí koněm“.

ef

 

• tisk
• předplatit si