Čas pro zdravotně-sociální sekci

Sociální práce ve zdravotnictví je činnost nejen tradiční, ale stále se rozvíjející, podléhající novým společenským požadavkům na práci se sociálně potřebným klientem. Sociální pracovníci ve zdravotnictví se organizovali již v sedmdesátých letech minulého století v České společnosti sester v sekci sociálních pracovníků.

O vzniku a zaměření sekce

Vznik naší současné zdravotně-sociální sekce pod Českou asociací sester se datuje k 31. 10. 1991. Jsme dobrovolná a nepolitická organizace s právní subjektivitou, která sdružuje sociální pracovníky ze zdravotnictví. Jedná se o kolegyně pracující v nemocnicích, psychiatrických léčebnách, LDN, kojeneckých ústavech atd. Pro své členy organizujeme konference, semináře a pracovní setkání s odbornou tematikou a na celostátní úrovni. Prostřednictvím delegovaných zástupců (předsednictvo sekce) se podílíme na činnosti poradních orgánů MZ ČR, MPSV ČR a jiných institucí zabývajících se problematikou sociální práce ve zdravotnictví. Podílíme se na odborných posudcích při schvalování nových vysokoškolských studijních oborů. V současné době sdružujeme celkem 329 členek.

Sociální práce ve zdravotnictví je odborná profesionální činnost, která vyžaduje specifickou úpravu, specifické postupy a dovednosti. Cílem sociální práce ve zdravotnictví je pomoci při odstraňování závažných negativních sociálních faktorů, které by mohly nepříznivě ovlivnit průběh léčení. Kvalitní interdisciplinární spolupráce zdravotnických pracovníků se sociálními pracovníky je nezbytná pro zajištění kvality a komplexnosti péče ve zdravotnických zařízeních. Sociální práce ve zdravotnictví je charakterizována zejména jako práce poradenská, sociálně-diagnostická, konzultační a výchovná. Je důležité, aby byla prováděna podle zásad a byla skloubena do systému, který by tvořil celek s péčí zdravotní. Naším cílem jako sekce je proto zvyšovat odbornou úroveň svých členů. Reprezentovat zájmy sociálních pracovníků ve zdravotnictví, posílit jejich vliv při tvorbě zákonů a jiných norem. Formulovat a podporovat standardy sociální práce ve zdravotnictví, posilovat postavení sociálních pracovníků ve společnosti a podporovat aktivity v oblasti dalšího vzdělávání sociálních pracovníků ve zdravotnictví.

Zaplňujeme mezery

Bylo nám jasné, že je třeba formulovat koncepci zdravotně-sociální péče a specifikovat standardní postupy v sociální práci ve zdravotnictví. Ještě v dnešní době, kdy naše profese se již vyučuje na mnohých vysokých školách, není některým zaměstnavatelům zcela jasné vymezení rozsahu naší činnosti. Stále jsme v povědomí jako ty, co nosí nákupy, důchody a vyřizují činnosti, které nikdo nechce dělat.

Z tohoto důvodu byl v roce 2007 zpracován výzkumný projekt „Analýza a vyhodnocení činnosti sociálních pracovníků v resortu MZČR z hlediska kvantity jejich potřeby a z hlediska jejich pracovní náplně“. (Více o projektu viz Florence číslo 1/2010).

V roce 2008 naše sekce velmi intenzivně pracovala na metodice zdravotně-sociální péče. Na tvorbě indikátorů sociální práce, týkajících se zejména zajištění následných služeb sociální a sociálně zdravotní péče pacientům v rámci procesu plánovaného propuštění, se aktivně podíleli všichni účastníci školicích akcí.

Začátkem roku 2009 byl zpracován pilotní projekt indikátorů zdravotně-sociální péče 2009, do kterého se zapojilo 11 nemocnic. Výsledky poukazují na nedostatek potřebných služeb sociální péče, kterou suplují služby z resortu MZ, zejména léčebny dlouhodobě nemocných. V terénu jsou využívány služby domácí péče více než pečovatelské služby. Ukazuje se dosud trvající absence provázanosti sociálních a zdravotních služeb. Ve výzkumném projektu budeme pokračovat v roce 2010. Zdravotně-sociální pracovníci mají k dispozici tabulky k vyplnění indikátorů za rok 2009 na webových stránkách ČAS (www.cnna.cz/sekce zdravotne-socialni).

Zahraniční spolupráce a společná konference

Na podzim loňského roku jsme navázali spolupráci se Zemskou klinikou Wagner-Jaurreg-Weg, Linec, Rakousko, zastoupenou vedoucí Centra klinické sociální práce Elizabeth Mair-Lengauer. Jedná se o jednu z 15 nemocnic v Horních Rakousích. Spolupráce vyústila v mezinárodní konferenci, která se konala 23. 10. 2009 a kde E. Mair-Lengauer přednášela o současném stavu klinické sociální práce v Rakousku. Akce se konala pod záštitou náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Mgr. Jany Novákové MBA, FN v Motole, mezi hosty byli i zástupci Magistrátu hl. m. Prahy. Sociální práce v Rakousku je plně profesionalizovaná, s dobře vytvořenými pracovními podmínkami. Cesta k tomuto cili trvala mnoho let. Dříve na klinice pracovala jedna sociální pracovnice pro 2 tis. lůžek. Sociální práce se však postupně stávala klinickou sociální prací, tzn. že sociální pracovnice se aktivně podílejí na terapii nemocných, nikoliv jen na vyřizování úředních záležitostí. Na rozdíl od nás mají systém extramurální péče. Hospitalizovánií jsou jen nejnaléhavější pacienti, většinou invalidní nebo sociální důchodci. Ostatní pacienty přebírají extramurální zařízení. Dnes na klinice pracuje 24 sociálních pracovníků na 720 lůžek. Přednášející Mgr. Věra Marková z FN v Motole v této souvislosti formulovala všeobecný názor sociálních pracovníků ve zdravotnictví, a to, že ve srovnání s jinými zeměmi EU nemáme ani tak problém s odborností práce a kompetencemi, jako spíše trpíme nedostatkem pochopení ze strany resortů zdravotnictví i sociální péče.

Jaká bude budoucnost sociální práce?

Význam sociální práce ve zdravotnictví roste mimořádným tempem. V závislosti na nárůstu sociálněpatologických jevů a stárnutí populace roste počet potřebných pacientů, prohlubují se jejich problémy a potřeba jejich řešení, což se projevuje v náročnějším a komplikovanějším individuálním přístupu při zajišťování potřebné sociální péče a zvětšujícím se objemu činností sociální práce. Pouhý nárůst objemu práce a další přetěžování sociálních pracovníků má vždy za následek redukci sociální práce i snížení její kvality. Je třeba uvědomit si význam a hodnotu zdravotně-sociálního pracovníka, který řešením sociální situace pacienta významně přispívá ke zkrácení hospitalizace a snižuje riziko rehospitalizace. Rovněž přispívá k prevenci patologických sociálních jevů a napomáhá účelnému využití materiálních a finančních prostředků a služeb sociální péče.

Veronika Křičková, DiS., předsedkyně zdravotně-sociální sekce ČAS

 

• tisk
• předplatit si