Zařazení sester do platových tříd od 1. 7. 2009

Dne 1. července 2009 se stal účinným nový katalog prací pro veřejné služby (nařízení vlády č. 137/2009 Sb.). Tímto předpisem byl nahrazen starý katalog prací (č. 469/2002 Sb.), nicméně jeho znění bylo doslovně převzato s jedinou výjimkou – u sester a porodních asistentek došlo k posunu téměř u všech činností do vyšších platových tříd.

Dále upozorňuji na nové nařízení vlády č. 130/2009 Sb., účinné od 1. 6. 2009, kterým došlo k nárůstu platových tarifů o 3,5 %, a pro úplnost i na nařízení vlády č. 133/2009 Sb., kterým měl být zaveden zvláštní příplatek pro zdravotnické pracovníky ve výši 3,5 %, které však bylo zrušeno před nabytím své účinnosti. Nicméně k zamýšlenému účinku došlo zavedením nové platové stupnice pro zdravotnické pracovníky poskytující zdravotní péči ve zdravotnickém zařízení, zařízení záchranné služby nebo zařízení sociálních služeb (novelou nařízení vlády č. 564/2006 Sb. nařízením vlády č. 201/2009 Sb. s účinností od 1. 7. 2009). Tato nová nejvyšší tabulka se nevztahuje pouze na sestry poskytující přímo ošetřovatelskou, diagnostickou či preventivní péči, ale také vykonávající činnosti spočívající v bezprostřední organizaci zdravotní péče s účastí na jejím vyhodnocení či kontrole. Jde například o činnosti vykonávané při poskytování zdravotní péče vedoucími zaměstnanci, vrchními sestrami, operátorkami na dispečinku zdravotnické záchranné služby apod. Kromě přeřazení většiny činností sester do vyšší platové třídy došlo v novém katalogu prací k vypuštění prakticky všech příkladů činností. Norma je tedy podstatně abstraktnější, což klade samozřejmě větší nároky na její výklad. Navíc většinu pojmů katalog prací nevysvětluje a je nutné při jejich výkladu použít výkladová ustanovení vyhlášky č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků (dále jen „vyhláška o činnostech“). K další změně katalogu prací by mělo dojít 1. 1. 2010 novelou nařízení vlády, k níž v současné době probíhá připomínkové řízení.

Poskytování ošetřovatelské péče pod odborným dohledem

Pokud jde o sestry pracující pod odborným dohledem, zůstává nyní v 8. platové třídě pouze poskytování základní ošetřovatelské péče pod odborným dohledem. Poskytování specializované ošetřovatelské péče již patří do 9. platové třídy. Za specializovanou ošetřovatelskou péči se podle vyhlášky o činnostech považuje ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům, kterým jejich zdravotní stav nebo léčebný a diagnostický postup výrazně omezuje běžné aktivity denního života, jejichž riziko narušení základních životních funkcí nebo jejich selhání je reálné nebo kteří mají patologické změny psychického stavu, jež nevyžadují stálý dozor nebo použití omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo zdraví pacienta nebo jeho okolí. Je zřejmé, že této definici odpovídá práce sester prakticky na všech úsecích lůžkové péče.

Péče o děti

Zvláštní úprava platí pro péči o děti, kde se za specializovanou ošetřovatelskou péči považuje i základní ošetřovatelská péče poskytovaná dětem do 6 let věku – sestry pečující o tyto děti budou tedy zařazeny vždy alespoň v 9. platové třídě, a to i tehdy, když jde o péči o děti zdravé, tedy např. i v jeslích či dětských domovech. Naopak péče o děti, jejichž stav by jinak odpovídal definici specializované ošetřovatelské péče, je považována za vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči. Při jejím poskytování pod odborným dohledem má sestra nárok být zařazena v 10. platové třídě. Péče o děti do 6 let věku je tedy nyní řazena o třídu výš než obdobná péče o dospělé pacienty. Katalog prací dále uvádí, a to jak u specializované ošetřovatelské péče, tak u vysoce specializované ošetřovatelské péče, že se za tuto péči považuje i péče o děti do 3 let věku. Bez ohledu na tuto formulaci je však nutné aplikovat pojmy z vyhlášky č. 424/2004 Sb., kde je v současné době uvedena hranice 6 let věku. Péče o děti do 6 let věku, která by tedy jinak měla charakter péče specializované, je péčí vysoce specializovanou a péče o děti do 6 let věku, která by jinak měla charakter péče základní, je péčí specializovanou. Na tom nemůže nic změnit ani uvedení nadbytečné formulace, že se sem řadí i péče o děti do 3 let věku.

Druhá výjimka

Druhou výjimkou je péče o pacienty, kteří mají závažné poruchy imunity nebo jsou v terminálním (konečném) stadiu chronického onemocnění, kde se nepředpokládá resuscitace. Péče o tyto pacienty se nepovažuje za vysoce specializovanou péči, přestože je zde nepochybné narušení základních životních funkcí. Sestry pracující v hospicích či léčebnách dlouhodobě nemocných, tedy pod odborným dohledem, poskytují specializovanou ošetřovatelskou péči a budou zařazeny v 9. platové třídě.

Sestry, které pod odborným dohledem poskytují vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči, jsou zařazeny v 10. platové třídě. Týká se to sester, které pečují o pacienty, u nichž dochází k selhání základních životních funkcí nebo bezprostředně toto selhání hrozí, nebo o pacienty, kteří mají patologické změny psychického stavu, jež vyžadují stálý dozor nebo použití omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo zdraví pacienta nebo jeho okolí. K poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče pod odborným dohledem není nutná specializovaná či zvláštní odborná způsobilost.

V 10. platové třídě budou také zařazeny sestry, které pod odborným dohledem vykonávají zvlášť náročné ošetřovatelské postupy, a to bez ohledu na stav pacienta, tedy i v případech, kdy by podle definic vyhlášky o činnostech šlo o poskytování základní ošetřovatelské péče. Za zvlášť náročné specializované postupy se podle definice uvedené přímo v katalogu prací považují diagnostické, léčebné, ošetřovatelské či rehabilitační výkony, které jsou náročné z hlediska zvýšeného rizika pro pacienta nebo z hlediska technologické náročnosti provedení. Budou to tedy jednak ty výkony, k nimž je potřeba dalšího vzdělání, např. certifikovaného kursu, nebo dlouhodobé zkušenosti (např. provedení audiologického vyšetření), jednak výkony s vyšším rizikem, než je při poskytování standardní zdravotní péče obvyklé (např. aplikace cytostatik nebo radiofarmak, ošetřování rozsáhlejších akutních ran). Provádění většiny z těchto úkonů je podmíněno získáním specializované či zvláštní odborné způsobilosti. Toto by mohlo být aktuální zejména pro sestry v ambulantní péči či pracující na zákrokových sálcích, které provádějí náročnější výkony u relativně zdravých pacientů. Dále v této vyšší třídě budou zařazeny sestry, které provádějí zdravotní výchovu pacientů v oblasti ochrany a podpory zdraví a v ošetřovatelských postupech (sestry edukátorky), a to bez ohledu na to, zda tuto činnost vykonávají samostatně, či pod odborným dohledem. Obdobně není rozlišeno podle míry samostatnosti zajišťování komplexního sterilizačního procesu. Tyto sestry budou tedy vždy v 10. platové třídě.

Na zařazení v 11. platové třídě mají nárok sestry, které připravují a obsluhují přístrojové vybavení na operačních sálech nebo na specializovaných pracovištích, instrumentářky za předpokladu získání specializované způsobilosti a sestry, které edukují pacienty a jejich blízké při hospitalizaci v rámci přípravy na péči poskytovanou v domácím prostředí. Obě tyto skupiny budou zařazeny v 11. platové třídě bez ohledu na režim samostatnosti.

Poskytování ošetřovatelské péče bez odborného dohledu

Samostatně pracující sestry poskytující základní ošetřovatelskou péči budou zařazeny v 9. či 10. platové třídě v závislosti na tom, zda jde o péči komplexní, či o dílčí výkony ošetřovatelské péče. Při rozlišení je kromě vyhlášky o činnostech nutné vycházet z nařízení vlády č. 137/2009 Sb., které v § 2 písm. c) definuje pojem komplexní práce. Komplexními pracemi se rozumí práce zahrnující bezpodmínečně všechny části daného celku (systému) vymezeného příkladem práce. Lze dovodit, že ošetřovatelská péče je komplexní tehdy, když sestra přebírá péči o pacienta, o veškeré jeho potřeby, které uspokojuje buď sama, nebo prostřednictvím dalších členů ošetřovatelského týmu. Podstatou je, že nejde o činnost zaměřenou jen na určitou dílčí potřebu, dílčí činnost (např. práce sestry v odběrové laboratoři), ale o komplexní uspokojování bio-psycho-sociálních potřeb ve všech jejich vzájemných souvislostech, tj. o určitý myšlenkový proces, který vyžaduje vyhodnocování stavu pacienta, realizaci jednotlivých výkonů a vyhodnocování jejich účinnosti. Za poskytování dílčích výkonů ošetřovatelské péče by pak bylo možné považovat pouhé plnění jednotlivých ordinací, tedy provádění dílčích úkonů bez nutnosti vlastního zhodnocení stavu pacienta a bez posuzování vzájemných souvislostí provedených úkonů. Považuji proto za nesporné, že práce sestry u lůžka je nemyslitelná bez komplexního posuzování všech souvislostí prováděných úkonů a potřeb nemocného ve vzájemných vztazích, a je tedy komplexní ošetřovatelskou péčí ve smyslu katalogu prací. Podle stavu pacienta pak půjde o ošetřovatelskou péči základní, specializovanou či vysoce specializovanou.

Sestry poskytující bez odborného dohledu specializovanou ošetřovatelskou péči, budou vždy zařazeny do 10. platové třídy, bez ohledu na to, zda jde o dílčí úkony, nebo komplexní péči. Poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče bez odborného dohledu je zařazeno do 11. platové třídy a jde o činnost vyhrazenou sestrám se specializovanou způsobilostí, popřípadě zvláštní odbornou způsobilostí. Podobně jako u specializované péče není rozhodující, zda jde o dílčí úkony vysoce specializované ošetřovatelské péče, nebo o komplexní péči.

Zařazení samostatných sester edukátorek, instrumentářek a sester zajišťujících sterilizační proces (jak je uvedeno výše) je shodné se sestrami pracujícími pod odborným dohledem. V 11. platové třídě budou dále zařazeny sestry, které organizují a koordinují činnost nelékařských zdravotnických pracovníků a zabezpečují mezioborovou spolupráci v rámci menších organizačních celků, tedy zejména staniční sestry. Na toto zařazení mají nárok také sestry, které v rámci menších organizačních celků zdravotnického zařízení zajišťují kvalitu péče a bezpečí pacientů (např. sestry auditorky), a sestry, které zajišťují a provádějí celoživotní vzdělávání, včetně vzdělávání specializačního.

Obdobné činnosti (koncepční, metodické či vzdělávací) budou zařazeny ve 12. platové třídě, pokud budou prováděny v rámci celého zdravotnického zařízení, tedy zejména hlavní sestry (náměstkyně ošetřovatelské péče) a jiné sestry pracující v útvarech s celoústavní působností. Sestry, které zavádějí systém kvality péče a bezpečí pacientů, budou zařazeny ve 12. platové třídě i v případě, že jejich působnost není celoústavní, ale působí i jen v rámci většího organizačního celku, může jít tedy i o vrchní sestry.

Na tuto pro sestry nejvyšší třídu mají nárok také sestry, které vytvářejí podmínky pro aplikaci výsledků výzkumu do praxe, sestry, které samostatně provádějí nejnáročnější vysoce specializované úkony (např. péče o rizikového novorozence na porodním sále), na základě specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti samostatně provádějí nejnáročnější vysoce specializované ošetřovatelské nebo léčebné úkony na úzce specializovaných pracovištích, které jsou vysoce náročné z hlediska techniky provedení, možného rizika pro pacienta a hodnocení jeho stavu, a sestry, které samostatně provádějí a vyhodnocují vysoce specifická vyšetření (např. pletysmografické metody, holterovské, ultrazvukové nebo urodynamické vyšetření). U těchto vyšetřovacích metod je podmínkou zařazení i jejich vyhodnocení sestrou.

Závěr

Na závěr je nutné podotknout, že na správné zařazení do platové třídy je zákonný nárok, který lze vymáhat i soudně, a to s promlčecí dobou tří let. Samozřejmě bez ohledu na to, zda a v jaké výši na toto přeřazení obdržel zaměstnavatel finanční prostředky od zřizovatele či zdravotní pojišťovny.

Mgr. Eva Prošková, ÚTPO 1. LF UK, Praha

 

• tisk
• předplatit si