Číslo 11 / 2009
Ústavní znalecké komise – v čem mohou pomoci
Počet stížností pacientů na zdravotníky stále roste. Jak nejefektivněji postupovat? Po přešetření stížnosti je nejlépe s výsledkem seznámit formou osobního jednání stěžovatele a opírat se o ošetřovatelskou dokumentaci, svědectví osob, které byly kolizi přítomny, a o stanovisko nezávislých odborníků.
Při závažných obviněních (např. ze zanedbání péče, které pacienta poškodilo), ale i při obviněních vznesených institucemi či médii se osvědčilo řešení věci Ústavní znaleckou komisí (ÚZK). V našem zařízení jsou ustavení a činnost ÚZK upraveny interním předpisem, kde je mj. stanoveno, že jejím členem je také zástupce sester. (Ukázalo se jako efektivní, když činnost lékařů posuzují lékaři, odborníci příslušných oborů, a ošetřovatelskou péči odbornice na ošetřovatelskou péči s velkou praxí, nejlépe vrchní sestry z několika oborů společně s rehabilitační a sociální pracovnicí.)
Postup Ústavní znalecké komise
Před jednáním členové komise obdrží (v dostatečném předstihu) stížnost a seznámí se se zdravotnickou dokumentací, která se k problému vztahuje. Na jednání (řízeném zvoleným předsedou komise) jsou shrnuty všechny potřebné informace, ke kterým se poté členové komise vyjádří. Následně je proveden podrobný zápis, který obsahuje:
• Skutkový stav, ve kterém je věcně a podrobně popsán postup poskytované péče a vzniklý problém.
• Diskusi obsahující vysvětlení postupu, názory na problém, doklady, kterými je závěr podepřen, standardy a interní předpisy a případně také literární údaje, které se problému týkají.
• Závěr, který krátce, v bodech, shrnuje podstatné informace, ze kterých komise vychází, a obsahuje jednoznačné stanovisko komise, zda byl, či nebyl postup správný. V případě pochybení, v čem pochybení spočívá. Doporučení, které obsahuje návrh řešení. Nestanovuje se však druh nebo velikost postihu, protože to již komisi nepřísluší.
Kazuistika
Dne 24. 7. 2009 ve večerních hodinách byl na JIP interního oddělení převezen RZP 73letý pacient pro závažnou intoxikaci denaturovaným lihem, který s džusem (v celkovém množství 0,75 l) požil za účelem přivození si ebriety. V osobní anamnéze je chronický etylismus a vaskulární encefalopatie, onemocnění, pro která byl zbaven svéprávnosti. Soudem mu byl ustanoven opatrovník. I při správné intenzivní léčbě došlo v důsledku intoxikace k rozvoji pneumonie s respirační insuficiencí, která byla úspěšně řešena antibiotiky a umělou plicní ventilací.
Během hospitalizace se závažný stav upravil a pacient (kardiálně kompenzovaný, eupnoický, afebrilní, se zlepšeným psychickým stavem) mohl být přeložen na LDN. Manželka a současně opatrovnice pacienta, určená soudem (která se sama prezentuje jako zaměstnankyně instituce, která se zabývá lidskými právy, ochranou práv seniorů a týrání seniorů), obvinila sestry ze závažných nedostatků při poskytování ošetřovatelské péče. Stížnost opírala o to, že pacient údajně neměl antidekubitní lůžko, nedostával dostatečně pít, nebylo dbáno o jeho osobní hygienu a sestra ho odmítla oholit. Také tvrdila, že sestry neměly plán ošetřovatelské péče a sestry na oddělení nebyly za celé odpoledne vidět.
Rozsah a obsah stížnosti i skutečnost, že byla rozeslána na řadu adres, indikovala věc řešit Ústavní znaleckou komisí. 16členná komise zjistila, že poskytování zdravotní, zejména pak ošetřovatelské péče bylo obtížné především pro psychický stav pacienta, u kterého docházelo k občasným stavům neklidu, a to takového stupně, že se souhlasem opatrovnice bylo nutné užít omezující prostředky k zajištění jeho bezpečnosti (mimo jiné si vytáhl jejunální sondu). Pacient prokazatelně měl prevenci dekubitů, zvýšený dohled, byl pravidelně sledován a dle záznamů byla u něho hygiena prováděna pravidelně. Pacient měl péči v souladu se standardy, neměl dekubity, nebyl dehydrován, což je doloženo laboratorními výsledky, a během hospitalizace se upravil a zlepšil jeho zdravotní i psychický stav. Komise také konstatovala, že vstupy během hospitalizace (žilní, v. femoralis l. dx, permanentní močový katetr, tracheotomie, nazogastrická sonda, enterální sonda) byly lege artis zavedeny, řádně ošetřovány, bez jakýchkoliv průvodních komplikací.
Sesterská dokumentace byla správně vedena na předtištěných formulářích (ošetřovatelská anamnéza, plán ošetřovatelské péče, hodnocení nutričního stavu, bilance příjmu potravy, záznam o průběhu fyzioterapie, ošetřovatelská překladová zpráva, hodnocení rizika pádu, sociálně-zdravotní záznam). Záznam ošetřovatelské péče byl prováděn denně. Je podrobný a podává přehled o stavu pacienta. Vždy autorizované záznamy ošetřovatelské péče pravidelně mj. uvádějí: „Napájen, sledovat P + V, polohovat, celková koupel, zvýšený dohled.“
Komunikace s rodinou byla obtížná pro emoční přístup manželky. Její verbálně agresivní jednání bylo sestrou hlášeno jako nežádoucí příhoda. Manželka a současně opatrovnice byla podrobně informována o aktuálním zdravotním stavu ošetřujícím lékařem. Pokud sestry odmítly podávat podrobné informace o zdravotním stavu telefonicky, ve večerních hodinách, postupovaly správně.
Po pečlivém přešetření diagnostického i léčebného postupu a zhodnocení všech dostupných skutečností komise došla k závěru, že lékařská i ošetřovatelská péče byly poskytovány bez prodlení, správně a v souladu se stanovenými postupy lege artis. Při poskytování zdravotní péče došlo k problémům při komunikaci s manželkou, která je současně opatrovnicí pacienta. ÚZK je mechanismus, který umožňuje kvalifikovaně zbavit sestru, příp. sestry, obvinění z pochybení, neetického, neodborného postupu v rozporu se standardy a stanovenými postupy při poskytování ošetřovatelské péče. Informace o zkušenosti s ÚZK při řešení kolizí, které se týkají ošetřovatelské péče, případně pomoci v konkrétním případě, je možné získat na OVAK nebo právním odboru FN v Motole.
JUDr. MUDr. L. Vondráček, JUDr. Ing. M. Ludvík, MBA, JUDr. Vl. Dvořáková, FN v Motole, Praha
Další články v tomto čísle
- Aktivizovat. Ale kam až?
- Zařazení sester do platových tříd od 1. 7. 2009
- Čas pro sekci nutričních terapeutů
- Co život dal a vzal
- Sestry na Fidlovačce
- Amer. J. Nurs., 2008, 108, č. 10
- Československý červený kříž v ošetřovatelství a ošetřovatelském školství
- Ženy, které měnily zdravotnictví 6. – Anna Rypáčková (1896–1978)
- „Když do domova, tak jedině s cílem!“
- Derivace stolice a moči u pacienta s polytraumatem