Průvodce komplikacemi stomií

Komplikace, s nimiž se setkáváme při ošetřování stomiků, můžeme rozdělit podle zasažených složek na psychosociální a fyzické. Členění komplikací může být odvozeno i od časového průběhu, časné komplikace většinou odhaluje stomasestra či lékař v bezprostředním pooperačním období. Pozdní komplikace může umět pojmenovat i stomik sám. Tématem edukace stomika je mimo jiné seznámení se základními komplikacemi a zásady „první pomoci“ realizované laikem a odborníkem.

Psychosociální komplikace

Jednou z časných komplikací, pro další edukaci a spolupráci pacienta po operaci ovšem velmi zásadních, je maladaptační porucha, tedy problematické přijetí nejen změny tělesného vzhledu, ale i životního stylu a životosprávy. Je důležité připomenout, že nejen stomie, ale i okolnosti, tzn. souvislosti s charakterem onemocnění, průvodní i následnou léčbou onemocnění, včetně operační zátěže, jsou příčinou stresové situace, v níž se stomik ocitá. To vše může v důsledku znamenat omezení nebo nemožnost zastávat životní role, které naplňují životy lidí. A v tom okamžiku se dostáváme do bludného kruhu stresových faktorů. Předcházení komplikacím má význam pro všechny zúčastněné. Pro stomika je zásadní podmínkou pocitu bezpečí a jistoty soběstačnost v péči o vývod a správně zvolená spolehlivá pomůcka. Rovněž pro ošetřující sestry je odměnou za dodržení správných postupů, a tím minimalizaci komplikací, úspora času při bezproblémovém ošetřování. Z hlediska zdravotnického systému a managementu je pak třeba připomenout, že správnými postupy se ušetří nejen nervy a čas, ale i finanční rozpočty. Pro počáteční nejisté období je vhodné pamatovat na tato opatření. Kontroly ve stomické poradně v pooperačním období není dobré zanedbávat, proto je k nim stomik aktivně zván. Stomasestra také radí zpočátku odebírat pomůcky na kratší období, tzn. např. v jednoměsíčním limitu, a to proto, aby se v případě potřeby mohlo rozhodnout o změně pomůcky za vhodnější pro další běžný život stomika, aniž by došlo k vyčerpání množstevního limitu stanoveného pro odběr pomůcek hrazených zdravotními pojišťovnami. Klíčovým faktorem je i používání příslušenství, tedy prostředků zlepšujících aplikaci a fixaci stomických pomůcek.

Fyzické komplikace

Ve výčtu fyzických stomických komplikací se objevují: nekróza střevní sliznice, dehiscence stehů stomie, macerace peristomální kůže, stenóza stomie, retrakce stomie, prolaps, parastomální kýla, perforace střeva při výplachu, krvácení ze stomie, přítomnost kožních řas, jizev v peristomální oblasti. Nekrotizace střevní sliznice se začíná projevovat lividním zbarvením, postupně dochází k odlučování sliznice a obnažování rány. Tuto komplikaci musí vyšetřit lékař, který je schopen posoudit funkci defektní stomie, snést nekrotické tkáně a nastartovat hojení (obr. 1). Podobně je tomu u dehiscence stomické sutury, kdy se hojení podporuje např. opakovaným sprchováním rány a vhodným stomickým systémem (obr. 2).

Macerace peristomální kůže je nejčastější komplikací postihující pacienty se stomií. Většinou je příčinou netěsnost stomických pomůcek, v jejímž důsledku se dostává agresivní stolice na kůži, a působí tak povrchové i hloubkové poškození kůže. Na poškozené mokvající plochy peristomální kůže posléze se stomické pomůcky obtížně fixují a situace se dále zhoršuje. Proto jsou pacienti na tuto komplikaci upozorněni, aby nedošlo k zanedbání péče o stomii (obr. 3). Macerace s sebou přináší nejen životní dyskomfort pro bolestivost a nespolehlivost pomůcek, ale dochází i k navýšení jejich spotřeby. Kožní macerace je řešitelná změnou pomůcky a použitím hydrokoloidního ochranného zásypu, který zajistí nejen hojení, ale i fixaci pomůcky tak, že na povrchu mokvající rány vytvoří hydrokoloidní hmotu (obr. 4).

Stenotická stomie může být výsledkem hojení stomie s dehiscentními okraji či po snesení nekrotických tkání, rovněž pak u pacientů, kteří mají sklon k jizvení tvorbou keloidů, kdy je vazivový kruh kolem stomie příčinou jejího zúžení a zamezení volného odchodu stolice stomií. Při zjištění této komplikace se zahajují dilatace prstem či dilatátory pod lékařským dohledem (obr. 5). Retrahovaná stomie je vtažená pod úroveň břišní stěny. Vyvine se buď vlivem rychlého úbytku nebo nárůstu hmotnosti, nebo nepříznivou situací při operační technice. Při retrahované stomii může docházet ke snazšímu podtékání pomůcek, vhodným řešením je zavedení konvexních podložek nebo použití vyplňovací pasty (obr. 6).

Prolaps stomie znamená vyhřezávání střeva nad úroveň břišní stěny až o několik centimetrů. Rovněž dochází k selhání fixace pomůcek a maceraci peristomální kůže. Tato komplikace většinou vyžaduje chirurgické řešení. Při malých prolapsech je při přípravě pomůcek třeba pamatovat na dostatečnost otvoru pro zvětšující se střevní vývod.

Parastomální kýla je komplikací, které můžeme předejít správným životním stylem. Po operaci není vhodná fyzická námaha, při které dochází k neúměrnému zvyšování nitrobřišního tlaku. Zeslabenými úseky peritonea potom může dojít k vyhřezávání střevních kliček. Parastomální kýla pak vytváří nepříznivé ošetřovatelské poměry, protože netypické nerovnosti mohou bránit správné fixaci stomických pomůcek. Pacienti jsou proto vybaveni stomickým pásem, který má typickou břišní partii vhodnou pro vystřihnutí otvoru pro pomůcky v místě stomie. Břišní pás je vhodné nosit jako oporu při fyzické aktivitě nebo například při nachlazení, při němž se kašláním nitrobřišní tlak rovněž zvyšuje. Stomický pás je jako všechny stomické pomůcky vyměřován na míru.

Krvácení ze stomie může být způsobeno náhlými krvácivými příhodami břišními. Drobné krvácení pak může způsobit nešetrné ošetřování stomie nebo krvácení z hypergranulujících tkáňových výrůstků při chronickém dráždění nevhodnými pomůckami.

Závěr

Komplikace při ošetřování stomií je třeba včas odhalovat a řešit s pomocí zkušených stomasester a lékařů, a stomici tak i přes výčet těchto nesnází mohou žít běžný život beze strachu, nejistoty a bolesti.

Mgr. Veronika Zachová, I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

Fota autorka

 

• tisk
• předplatit si