Právní aspekty konkrétního tělesného kontaktu

K tělesnému kontaktu mezi poskytovateli ošetřovatelské péče a ošetřovanými docházelo, dochází a i v budoucnosti docházet bude. Bez tělesného kontaktu ošetřovatelskou péči ve všech případech poskytnout nelze.

K tělesnému kontaktu dochází při přípravě pacienta k vyšetření, při diagnostických a především léčebných úkonech. Oprávněný je požadavek, aby se tak dělo eticky, s ohledem na stud pacienta, na všechny aspekty konkrétního případu a se souhlasem pacienta. Praxe ukazuje, že i nabízená pomoc může být vnímána negativně (jako pacienta ponižující), ale také jako postup protiprávní. Že je v konkrétním případě možné na tělesný kontakt nahlížet různě, ukážeme na konkrétním případě.

Kazuistika

Na LSPP se ve večerních hodinách dostavila 36letá žena v doprovodu své matky s tím, že je po chemoterapii, protože má invazivní duktální karcinom prsu a dnes ji bolí nohy, má pocit, že se nemůže postavit, cítí se slabá a má teplotu. Sestra LSPP pacientce sdělila, že ji vezmou hned, jak bude dokončeno vyšetření pacienta, který je v ordinaci již svlečený a u kterého již bylo vyšetření započato.

Pacientka začala křičet (za použití vulgarit), zdravotnickým pracovnicím sdělila, že čekat nebude, a nechala se matkou na sedačce odvézt na urgentní příjem.

Z recepce urgentního příjmu byl slyšet křik. Proto lékařka a sestra vyšly s ordinace a snažily se s pacientkou navázat kontakt. Přes křik a chování, které ošetřující označily jako „hysterické“, nebyl slovní kontakt navázán. Sestra ve snaze pacientku uklidnit, jí otočila hlavu k sobě a verbálně ji uklidňovala. Pacientka na to zareagovala tím, že sestru za doprovodu vulgárních nadávek poškrábala na krku. Požadovala, aby ihned odešla, protože jí prý dala facku, což jí matka dosvědčí. Mobilem zavolala policii, které oznámila, že byla napadena zdravotní sestrou.

Za této situace sestra odešla z ordinace a dalšího vyšetření pacientky se již nezúčastnila. Pacientka byla odvezena z recepce do ordinace, kde byla následně pečlivě vyšetřena jiným zaměstnancem – lékařem. Při vyšetření napadení sestrou neuvedla a ani lékař nezjistil známky žádného násilí (otok tváře nebo krevní výron). Lékařka ihned sepsala hlášení mimořádné události. Záznam ostatních přítomných pořízen nebyl.

Později byla sestra urgentního příjmu (jako „osoba podezřelá“) volána na policii, aby podala vysvětlení z důvodu odhalení trestného činu nebo přestupku napadení. Při tomto vysvětlení v krátkém vyjádření sestra odmítla nařčení z toho, že by pacientku verbálně, a již vůbec ne brachiálně napadla, a zdůraznila, že žádnou facku pacientce nedala.

Další vývoj událostí

Z hlediska čistě právního lze mít k věci několik připomínek. Zástupce pacientky oprávněně vznesl dotaz, zda otočení hlavy pacientky rukou sestry je správný postup, který má vést k uklidnění pacientky a zda označení závažně onkologicky nemocné za hysterku je postupem lege artis při poskytování zdravotní péče. Zejména když současná medicína již tento nevhodný termín nahradila pojmem exaktnějším.

Je třeba upozornit, že názory odborníků na ošetřovatelskou péči (zejména psychologů) na správnost nebo nesprávnost postupu sestry v tomto případě byly více než nejednotné. Obhajoba sestry měla za to, že je nevyvratitelné, že sestra pacientce facku nedala. Což opírá o ústní svědectví přítomné lékařky (které bylo ovšem v rozporu se svědectvím matky) a zejména o objektivní výsledek následného vyšetření pacientky po zklidnění, kdy pacientka napadení sestrou sama již neuvedla, a žádné stopy fyzického napadení nebyly zjištěny.

Problémem je záznam o mimořádné události, který v popisu nepřesvědčivě uvádí, že sestra: „aby upoutala pozornost pac., která se za křiku a pláče pokoušela vstát ze sedačky, vzala ji rukou za tvář a otočila ji k sobě. Na to paní zareagovala nejen slovně: ,Ty krávo, co na mě saháš?, ale i brachiálně – viz přiložená lék. zpráva. Pacientka opakovaně vyhrožovala podáním trestního oznámení a následným vyhazovem personálu a přivolala PČR.“

O napadení sestry pacientkou je pouze uvedeno „napadena pacientkou – viz přiložená lék. zpráva“. Lékařská zpráva o vyšetření sestry uvádí: „Pacientka, zaměstnanec ZZ, dnes napadena pacientkou a poškrábána na krku, jinde poraněna nebyla, obj. exkoriace na krku.“

Jak vidí věc jeden z autorů článku?

Policie věc spáchání trestného činu odložila jako neopodstatněnou a nepodloženou. Pak se naskýtá otázka, zda má, či nemá sestra právní oporu v požadavku na satisfakci pro křivé nařčení pro spáchání trestného činu pomluvy nebo pro zásah do osobnostních práv, neboť je nepochybné, že takovéto nařčení sestru může poškodit v zaměstnání, v rodině či jinak a jinde. Vzhledem k základnímu onemocnění pacientky bych v tomto konkrétním případě požadavek na satisfakci nepovažoval za šťastné řešení. Je třeba brát v úvahu i skutečnost, že někteří odborníci na ošetřovatelskou péči jsou názoru, že postup nebyl ve všech směrech správný. V jiném případě bych se požadavku na satisfakci nejen nebránil, ale doporučoval bych ho.

Závěr

Fyzický kontakt sestry s pacientem, pokud již k němu musí dojít, se musí dít eticky, s ohledem na všechny aspekty konkrétního případu, profesionálně a s vědomím všech možných důsledků. Při kolizi je bezpodmínečně nutné bez odkladu provést kvalitní, věcný, neemoční, konkrétní, podrobný zápis, který musí být vypracován s vědomím významu, který má pro obhajobu. Záznam u závažných nežádoucích příhod by měl být proveden všemi účastníky kolize (sestra, lékař, sanitář, jiní přítomní).

Pokud po jakékoliv kolizi jde sestra podávat vysvětlení na policii, je více než vhodné, aby si s sebou vzala advokáta, který by ji eventuálně zastupoval, případně se alespoň před podáním vysvětlení s advokátem poradí.

JUDr. MUDr. L. Vondráček, Mgr. Z. Volejníková

 

• tisk
• předplatit si