Poporodní problémy matky a dítěte

Když odezní první euforie z narození očekávaného dítěte, přihlásí se ke slovu problémy, se kterými mnohé šestinedělky nepočítají. Matku a novorozeně nelze brát odděleně, a proto se stává problém matky i problémem dítěte a opačně. Proto musí být jak porodní asistentka, tak i dětská sestra dostatečně odborně fundované, aby dokázaly matce s dítětem poradit ve všech směrech.

Již 3–4 dny po porodu se objevují poporodní deprese: tento termín zahrnuje všechny projevy od plačtivých nálad a rozladění (tzv. baby-blues) až po psychotické stavy. Co je způsobuje? Bezesporu rozdíl mezi původními představami o životě po narození dítěte a každodenní realitou. Po fyzické stránce změny nastávají v koncentraci hormonů.

Co čeká v porodnici

První den po porodu je žena unavená, zesláblá vynaloženou energií a nedostatkem spánku. Přidá-li se problém s bolestivým pohybem zaviněným epiziotomií a problémy s vyprazdňováním, je bezradná. Potřebuje pomoc, vysvětlení, rady sestry. Doporučte leh na břiše s polštářem pod ním, na bolestivé šití dát led, s vyprazdňováním pomůže časté omývání vodou a ránu sušit – větrat, důležitá je i úprava stravy – vhodné jsou ovoce, švestkový či meruňkový kompot, případně léky.

Po prvním dnu by měla kvůli cvičení po porodu přicházet na pokoj šestinedělek fyzioterapeutka. Poučte matky o jeho důležitosti, je to prevence tromboembolických onemocnění, zápalu plic, cvičení současně slouží k posílení břišních svalů a hlavně svalů dna pánevního. V tomto cvičení je třeba pokračovat i po návratu z porodnice. Ale pozor, nepřehánět! Nadměrná únava vede ke ztrátě mléka. Aktivněji cvičit se doporučuje až po ukončení šestinedělí. Další den nastoupí laktace. Prsa jsou tvrdá, bolestivá, pnutí až v bradavkách, uvolní je horká sprcha nebo napaření. V této době je nutná asistence u prvních přikládání dítěte k prsu v případech, kdy jsou matky bezradné. Schopnosti a trpělivá vlídnost sester jim velmi pomůžou. Naučte matky mléko z prsu odstříkat ručně, je to šetrnější a účinnější. Hlavně je třeba jim ukázat polohy, které zabrání únavě zádových svalů a následné bolesti. Matka musí mít u kojení pohodlí. Pak je trpělivá a vlídná k dítěti; opak vede k nervozitě a dalším stresům.

Pokud zdravotník s nedělkou zachází vlídně, s pochopením a bez kritiky, postupně tyto stavy zvládá sama bez větších obtíží.

Rady pro samostatnou péči

Přibližně 4. až 5. den po porodu se matka vrací s novorozencem domů. Dítě je plně odkázané na její schopnost postarat se o ně. Kojení ještě nefunguje plynule, matka pláči dítěte ještě dostatečně nerozumí, čeká ji také první samostatné koupání (v porodnici se děti většinou sprchují). V první řadě je třeba nedělku poučit o péči o sebe samu. Nejlepší je, když v těhotenství chodila na psychoprofylaxi a má základní představu o problémech, které ji čekají: Do 10. dne po porodu si musí 2krát denně měřit teplotu, aby byla včas varována, že něco není v pořádku. Očistky – mají pach menstruační krve. Je vhodné nosit vzdušné kalhotky (jednorázové nebo bavlněné) a často měnit vložky. Jednou za 24 hodin k použité vložce přičichnout – nepříjemný nasládlý zápach je signálem k okamžité návštěvě lékaře, problém může vést k těžké komplikaci v šestinedělí. Epiziotomie – až do zhojení hráze musí nedělka pohledem kontrolovat hojení rány. Výrazné zarudnutí nebo bílý povlak mezi stehy je známkou infikování sutury a je třeba ji včas zklidnit. Nutné je časté mytí vlažnou sprchou, poté větrat – sušit. Lze použít peroxid, omývání nebo krátkou koupel v čaji z řepíku, heřmánku, dubové kůry a přesličky, případně navštívit lékaře. Prsa – při zatvrdnutí (retence) ledovat, odstříkávat nebo odsát tzv. do prázdna po nakojení, případně přikládat obklady se studeným tvarohem. Pokud dochází k zarudnutí kůže ve tvaru trojúhelníku, začíná zánět. Léčebný postup je stejný, ledovat, odstříkávat nebo odsát, na zvýšenou teplotu nebo horečku doporučte Paracetamol po 6 hodinách. Když je matka v pořádku, nezatěžuje ji nadměrně ani péče o dítě.

Matkám je třeba objasnit základní přístupové kroky k novorozenci, který se výrazně liší od starších batolat. Dítě se narodí s nulovou imunitou, bez termoregulace, ublinkává, má novorozenecký tik, křeče (větry), měkké kosti, nemá slzy atd. Imunita – u kojeného dítěte o ní můžeme mluvit až ukončeným 3. měsícem života, spolu s mlékem saje imunoglobulin A, u nekojených až v 5.–6. měsíci. Termoregulace – matce je třeba vysvětlit důležitost zateplení a ochlazování dítěte. Když se novorozenec musí chladu či teplu přizpůsobovat, ztrácí obrovské množství energie. Zvláště nadprůměrně teplé letní dny vedou k dehydrataci, a proto je třeba i ke kojení přidat 1,5 dl vody na 24 hodin. Na dehydrataci upozorní i propadlá fontanela!

Normální teplota dítěte je do 37,4 °C, při měření v konečníku odečítáme z naměřené hodnoty 0,5 °C. Při teplotě 38,5 °C jde o horečku, při níž hrozí febrilní křeče; naopak při 36,0 °C jde o podchlazení a je nutné ihned kontaktovat lékaře!!!

Novorozenecký tik – bezdůvodné napnutí svalů ve zlomku vteřiny, vypadá jako škubnutí, proto je nutné děti držet v rukou pevně!

Novorozenecké strupy – šupinky ve vlasech se objeví krátce po porodu. Do půl roku se odstraní pravidelným namáčením a vtíráním olejíčku do kůže a poté dobrým vyčesáním vlasů kartáčkem.

Oči – nedostatečná průchodnost slzných kanálků způsobuje slepené řasy. Doporučuje se omývat po probuzení oči borovou vodou (koupit v lékárně, exspirace 14 dnů). Při silnější produkci hnisu lékař napíše Ophtalmoseptonex. Lze případně také použít silný černý čaj, který obsahuje targesin.

Uši – nesmějí se vytírat do hloubky, pouze osušit zkraje. Do 2,5 roku děti trpí nedostatkem mázku, který ucho chrání (nebezpečí opakovaných zánětů).

Pupek – zbytek pupečního pahýlu je nutno sušit několikrát denně lihem. Genciánová violeť je velmi dobrá, ale nezkušené oko matky může nerozeznat krvácení.

Kůže – u novorozence je velmi suchá, proto ji do 3. týdne promašťujeme olejíčkem, poté tělovým mlékem, jímž pokožka lépe dýchá – nehrozí potničky. Olej nepatří do kožních záhybů a pod pleny, hrozí opruzeniny! Pokud se dítě oprudí, je třeba matce doporučit, aby postižená místa omývala, dostatečně osušila – větrala, případně použila mast na prevenci i ošetření opruzenin, Rybilku nebo Bepanthen. Při potničkách stačí ubrat tepla (vzduch i oblečení) a odezní samy.

Nehty – stříhat až s ukončeným třetím týdnem života nůžkami s tupým koncem (tetanus se očkuje až po třetím měsíci života dítěte). Pokud jsou nehty dlouhé, použít tenké rukavičky jako zábranu poškrábání obličeje.

Škytavka – musí odeznít sama. Občas se povede zastavit ji stlačením akupresurního bodu pod nosní přepážkou.

Blinkání – u novorozenců do tří měsíců života je normální. Nesmí jít o zvracení obloukem, při němž dítě zvrátí celý obsah žaludku – v takovém případě je nutné navštívit lékaře. Zralost žaludku nastává v šestém měsíci života, proto má do této doby dominovat mléčná výživa.

Stolice – první dva dny je to černo-zelená mazlavá smolka. S nástupem laktace se mění, zdravé vzezření se barvou i konzistencí podobá naměkko míchaným vajíčkům. Často opakovaná, řídká, nazelenalá stolice znamená průjem. Kojící matka musí upravit dietu, u nekojených dětí doporučujeme odvar z rýže a mrkve, případně Smectu, kterou matka koupí v lékárně. Pokud stolice není 2–6 dnů a dítě je plně kojeno, neznamená to problém, pokud jsou plenky mokré. Dítě na umělé výživě by mělo mít stolici nejpozději každých 24 hodin. Hnědá stolice, načernalé kousky znamenají vnitřní krvácení – vyhledat lékaře.

Koupání novorozence – je jedním z kroků k vytvoření denního režimu. Má být pravidelné a vždy v tutéž hodinu. Polohovací kbelíky určené pro nedonošené děti nejsou moc vhodné. Pro koupání a mytí dítěte dáváme přednost vaničce. Měla by být malá, protože větší prostor dítě děsí. Voda s teplotou 35 °C má tvořit aspoň 2/3 obsahu vaničky, jinak je dítěti zima – stejně jako na různých lehátkách, leží-li nad vodou. Mýdlo používat jen nezbytně, vhodnější jsou spíše olejové změkčovače vody (koupel prvních dnů–měsíců) z řady dětské kosmetiky. Žínka i osuška by měly být z tetra materiálu kvůli dobré savosti; froté osušky zanechávají pokožku vlhkou. První tři týdny je třeba dítě kvůli termoregulaci koupat krátce, 2–3 minuty, a postupně dobu prodlužovat. Ve věku 6 týdnů je možné zkusit velkou vanu. Po vykoupání v prvních dnech vždy ošetřit pupík lihem. Genitálie před koupáním očistiti od chránící pasty (nejlépe olejovým ubrouskem) a po koupání opět ošetřit pokožku proti opruzení.

Pleny – je otázkou volby matky, dá-li přednost jednorázovým, nebo textilním. Sestra může vysvětlit rozdíl, ale rozhodne se matka. Pokud ale matka zamění 3 hodiny práce spojené se zapíráním, praním, věšením a žehlením plen za vlastní odpočinek, udělá pro dítě víc. Otázkou volby je také značka plen. První dny života není podstatné silné násavné jádro pleny, to až později.

Pláč dítěte – neznamená vždy hlad. Dítě má všechny vjemy jako dospělý člověk, je mu horko, zima, má hlad, žízeň, cítí úzkost, má potřebu komunikace, tlačí je oblečení (nízká svalovina, nedostatek podkožního tuku), bolí je bříško atd. Teprve tehdy, je-li si matka jista, že pláč nezpůsobilo něco jiného než hlad, přistoupí na kojení. Od jednoho kojení k dalšímu by měly uběhnout 2–2,5 hodiny.

Závěr

V tomto tématu by bylo možno ještě dlouho pokračovat. To důležité spočívá v odbornosti sestry, která bezradné matce vždy dokáže poradit. Ještě důležitější je, aby dokázala odhadnout své schopnosti, uměla říci „nevím“ a kvalitní odpovědi se dopátrat. Neublížit špatnou radou, jak jsme toho v každodenní praxi svědky. Pak nám matky budou důvěřovat a budou si naší profese vážit.

Darina Kopřivová, POMAD – Péče o matku a dítě, Praha, Chůvička – Praha, s. r. o. – jesle

 

 

 

• tisk
• předplatit si