Ošetřovatelský veletrh o hygieně, Lipsko

Na přelomu září a října proběhla v Lipsku mimořádná akce – ošetřovatelský kongres spojený s výstavou Homecare Lipsko. Hlavními tématy byly domácí péče a hygienický management ve stacionární a ambulantní péči. Volba těchto témat nebyla náhodná.

Německé spolkové ministerstvo zdravotnictví odhaduje, že v zemi jsou ve 400 až 600 tis. případech ročně diagnostikovány infekce jako komplikace medicínského zákroku. Hledání příčin ukázalo, že jsou značné rezervy v působení managementu hygieny, jehož úkolem je bránit šíření nebezpečných nákaz mezi pacienty. Špatná komunikace, časový tlak, nedostatečná informovanost a vědomosti znesnadňují prosazování správné hygienické linie.

Viníkem jsou problémy v komunikaci

„Problémy s hygienou jsou často spojeny s problémy komunikace,“ konstatovala Barbara Loczenski, koordinátorka Kompetenz-Network, berlínské ošetřovatelské poradny a členka představenstva Německé společnosti pro hygienu v nemocnicích (NGHK). „Právě při překladu pacientů ze stacionární do ambulantní péče bývají informace, např. o MRSA infekcích, často předávány pomalu nebo jsou zadržovány. Pacient přijde z nemocnice v pátek navečer, doprovodná zpráva lékaře doporučuje ambulantní ošetřovatelskou službu, která však je zahájena až o tři dny později,“ vysvětluje diplomovaná pedagožka a nezávislá soudní znalkyně pro sociální problematiku v Berlíně a Braniborsku.

Nákaza MRSA je rizikem zvláště při oslabeném imunitním systému, diabetu nebo otevřených ranách. Přenáší se tělesným kontaktem nebo jde o přenos z kontaminovaných předmětů. Mikroorganismus může vyvolat záněty ran, kloubů a otravu krve. Nežádoucí výskyt této infekce i její závažné důsledky zaměřily pozornost B. Loczenski na management v ambulantní péči. Na kongres přinesla výsledky výzkumu, který zrealizovala v zařízeních ambulantní péče.

Co ukázala dotazníková anketa k MRSA

„Uskutečnila jsem anketu k MRSA managementu u pracovníků v ambulantní péči téměř 400 berlínských stanic sociální pomoci,“ informovala Barbara Loczenski. „Na padesát dotazníků se vrátilo tak, že byly vyhodnotitelné.“ Tento nepříliš reprezentativní výzkum však vrhá bleskové světlo na současný stav hygienického managementu v ambulantním sektoru. Například ukázal, že ne vždy nosí personál služební oděv anebo jej jen zřídkakdy vyměňuje. Ani ve styku s MRSA není samozřejmostí pravidelné využívání ochranného oděvu a rukavic. V mnoha zařízeních není pracovník, který by byl pověřen rozhodováním o oblečení. Sestry perou služební prádlo doma a scházejí informace o tom, jak při tom dodržují hygienické předpisy. Při nedůsledném hygienickém managementu dochází k přenosu infekce, které se často nevyhnou ani privátním prostorům ošetřovatelského personálu. Průzkum zjistil, že jsou i vzorné pečovatelské služby, kde služební oblečení zaměstnanců odpovídá požadavkům na ochranu před infekcí. Někteří zaměstnanci si svůj deficit uvědomují a cítí potřebu dalšího školení. O tom, do jaké míry je potřebné, rozhoduje management. B. Loczenski však připomněla, že „speciálně sestry s maximálně 200 hodinami vyškolení si málokdy své hygienické nedostatky uvědomují samy, zvláště když z dosavadního života důsledné hygienické návyky nepřevzaly“.

Doporučení pro zlepšení hygieny oděvů

B. Loczenski a její spolupracovníci obhajují stanovisko, že pracovní oděv pro ošetřovatelský personál má pocházet od zaměstnavatele a v této režii má být také prováděno čištění a praní. Je třeba mít na paměti, že kontaminace problémovými nebo rezistentními původci infekce není vždy určitelná, a proto má funkce ochranných oděvů svůj význam i v každodenní praxi.

Výzkumy všeobecně ukázaly značné nedostatky v péči o pracovní oděvy, zvláště pak v pečovatelských zařízeních a v ambulantních pečovatelských službách. Rizika infekce se mohou výrazně snížit pevně zakotvenými standardy hygieny. Důležité je, aby ochranné oděvy a výstroj, například ústní roušky, byly vždy k dispozici a byly správně používány. Novým faktorem je i to, že pacienti a rodinní příslušníci se začínají stávat ve věcech hygieny zasvěcenějšími a kritičtějšími a mají k těmto otázkám přísnější a důkladnější přístup.

Nozokomiální onemocnění jsou neekonomická

Význam hygienických postupů se dá vyjádřit také finančně. Odhaduje se, že při 400 až 600 tis. onemocnění nemocničními infekcemi za rok musejí němečtí pacienti strávit v nemocnicích kolem dvou miliónů hodin navíc. Můžeme si představit, že zhruba šest nemocnic, každá s tisícovkou lůžek, by pracovalo jen na zvládnutí těchto infekcí. Přitom až třetině nemocničních nákaz by bylo možné zabránit důslednější hygienou. Aktuální doporučení Německé společnosti pro hygienu v nemocnicích k hygienickým aspektům profesního oblečení a ochranné výstroje představila na doprovodném semináři kongresu Barbara Nussbaum.

Hygiena je doslova v rukou lékařů

Významným tématem pro management hygieny je čistota rukou zdravotnického personálu. „Jak důležitá je pravidelná dezinfekce rukou po kontaktu s pacientem, by si měli oživit v paměti především lékaři,“ žádal profesor Manfred H. Wolf z Institutu pro mikrobiologii a virologii univerzity Witten/ Herdecke. „Hygienické plány nesmějí mizet v šuplících, hygiena musí ožít jako součást kultury řízení. K tomu patří úsilí vytvářet na pracovištích dostatečné podmínky pro dezinfekci. Mnozí šéflékaři jednají, jako by byli od narození sterilní,“ kritizoval své kolegy v rámci semináře Management hygieny ve stacionární a nemocniční péči profesor Wolf. Příčiny spatřuje mj. v tom, že hygiena není dostatečně vyučována na vysokých školách zabývajících se výukou mediků. Hygienické uvědomění v nemocniční hierarchii proto musí přicházet „zdola“. Prof. Wolf k tomu říká: „Kde vládne zdravá pracovní atmosféra, tam, kde spolu lékaři i ostatní zdravotnický personál dobře komunikují a kritika zdola nahoru bývá akceptována, obvykle se hygienické problémy nevyskytují.“

Projekt nouzového plánu při infekční epidemii

„Při výskytu infekční epidemie jsou bez krizového plánu ošetřovatelská zařízení často přetěžována,“ míní Dr. Martin Thieves, vedoucí oddělení pro hygienu nemocničního prostředí na klinice Darmstadt.

Při epidemii stojí kupříkladu personál před logistickým problémem, jak „dosáhnout“ na desítky domácích lékařů. Obyvatelé jednoho pečovatelského domova totiž bývají individuálně ošetřováni na různých pracovištích. Tím se zpomaluje ošetření klientů postižených epidemií. Pečovatelský domov společně se zdravotním úřadem v Darmstadtu proto rozvíjejí příkladný model medicínské péče, který při masovějším výskytu infekčních symptomů okamžitě vstupuje v platnost.

„Diagnostika a léčení se centralizují. Jejich řízení přebírá jen několik předem vybraných lékařů,“ vysvětluje odborný lékař oddělení pro hygienu nemocničního prostředí kliniky Darmstadt. „Nechceme ale zasahovat do volného výběru lékařů nebo omezovat možnosti terapie. Proto budou v případě epidemie domácí lékaři všech obyvatel domova osloveni zdravotnickými úřady a informováni o situaci. Všichni tak budou s krizovým managementem srozuměni.“

Doktor Thieves ve svém sdělení Medicínské nouzové případy – systematické zajištění péče o obyvatele domovů hovořil o výhodách systému, mezi něž patří rychlá dosažitelnost odpovědného lékaře, který sjednocuje léčbu, stanovuje terapii a rozhoduje o klinických postupech. Ošetřovatelský personál pak může spojit síly a není třeba, aby kupříkladu organizoval různé medikace.

Účastníci kongresu se dozvědí také něco o historii projektu. Zavést jej do praxe trvalo déle než tři měsíce. Znamenalo to krizové případy myšlenkově probrat, připravit dotazníky a nouzový plán implementovat. Podmínkou je připravenost pečovatelského domova a součinnost s dalšími zdravotnickými subjekty.

Vedle seminářů a přednášek proběhly na kongresu i početné workshopy, na kterých bylo možno slyšet zajímavou diskusi, kde se vyměňovaly zkušenosti a sjednocovaly postupy vedoucí ke snížení výskytu nozokomiálních onemocnění.

jš

 

• tisk
• předplatit si