Číslo 1 / 2009
Uplatnění zdravotnických asistentů na trhu práce
Vzdělávání všeobecných (dříve zdravotních) sester probíhá na vyšších odborných školách a vysokých školách po získání středního vzdělání s maturitou. Přesun kvalifikační přípravy sester do terciární sféry vzdělávání je logickým důsledkem nárůstu požadavků a nároků na práci sestry.
Došlo k rozšíření okruhu činností, které sestra vykonává, odpovědnosti, a tím i zvýšení fyzické a psychické zátěže. Zřejmým důsledkem těchto změn byly změny v kvalifikační přípravě sester, zrušení studia na středních školách a přesun na vyšší a vysoké školy.
Zdravotnický asistent po maturitě
Vezmeme-li v úvahu přístup k životu, učení, práci a odpovědnosti u dnešních uchazečů o studium na středních školách, jejich představy o pracovním uplatnění a psychickou a sociální zralost, nemůžeme změny ve vzdělávání sester hodnotit jinak než pozitivně. Samozřejmě pokud k tomu budeme přistupovat erudovaně, bez emocí a se zájmem o sesterskou profesi. Povýšení kvalifikačního vzdělávání sester koresponduje s posílením jejich kompetencí v systému zdravotní péče. Současně zůstala potřeba středoškolsky vzdělaného pracovníka ošetřovatelství, který bude zaměřen na realizaci výkonů. Tato vize dostala konkrétní podobu v profesi zdravotnického asistenta. V červenci 2008 ukončili studium první zdravotničtí asistenti a nastala situace, které se dnes mnozí diví - absolventi nenastupují do praxe a mnohdy o ně zdravotnická praxe ani nemá zájem. Za současného stěžování si na nedostatek sester se tato situace jeví jako paradoxní. Současný stav - nedostatek sester, nezájem praxe o zdravotnické asistenty a nezájem zdravotnických asistentů nastoupit do zaměstnání - se dal očekávat. Existuje mnoho faktorů, které měly vliv na vývoj dnešní situace v oblasti potřeb kvalifikovaných zdravotnických pracovnků ošetřovatelství. Podívejme se na některé z nich blíže.
Společenské faktory trhu práce
Mezi společenské faktory, které velkou měrou dotvářejí situaci na trhu práce zdravotnických profesionálů ošetřovatelských profesí, patří prodlužování průměrné délky vzdělávání a demografický pokles. Průměrná délka vzdělávání představuje dobu vzdělávání před vstupem na trh práce. U všeobecné sestry dnes můžeme počítat i 12 let po skončení povinné školní docházky - absolvování oboru všeobecná sestra na SZŠ (4 roky), absolvování oboru diplomovaná všeobecná sestra na VOŠ (3 roky), absolvování bakalářského studia (3 roky) a navazujícího magisterského studia (2 roky). Prodloužení délky studia je umocněno nabídkou vysokoškolského studia, která byla u zdravotnických povolání posílena přesunem kvalifikační přípravy na vysoké školy (viz zákon č. 96/2004 Sb.). Druhým faktorem, který podstatným způsobem ovlivní pracovní trh ošetřovatelských profesí, je demografický pokles. Výrazný zlom v počtu žáků nastupujících na střední školy nastane v roce 2009 a dále se bude snižovat do roku 2014. Přinese nejen změny počtu žáků hlásících se na střední školy včetně zdravotnických studijních oborů, ale také změny složení, a to z hlediska studijních předpokladů, motivace, osobnostních vlastností, aspirace a cílů. Uvedené tendence (prodloužení průměrné délky vzdělávání a demografický pokles příslušných věkových skupin) povede k razantnímu snížení celkového počtu mladých lidí přicházejících na pracovní trh. Zatímco v roce 1995 odcházelo ze škol kolem 150 tisíc mladých lidí., dnes je to přibližně 100 tisíc a v roce 205 se předpokládá počet 75 tisíc (Koucký, 2007, s. 29). Přitom vývoj počtu absolventů středních škol s maturitou je ještě horší. Z přibližného počtu 75 tisíc absolventův roce 1995 vývoj směřuje ke 20 tisícům v roce 2015 (Koucký, 2007, s. 29).
Specifické faktory trhu práce
Mezi specifické faktory, které ovlivňují přijetí zdravotnického asistenta laickou i odbornou veřejností, můžeme zařadit negativní image profese a rozdílný přístup zaměstnavatelů- zdravotnických institucí. Negativní image profese. Z nepochopení změn v systému vzdělávání sester v polovině 90. let a snahy zachovat stávající stav byl mnohými pracovníky zdravotnického školství prezentován absolvent oboru zdravotnický asistent jako „lepší oška", „oška s maturitou". Došlo tak k negativnímu ovlivnění laické i odborné veřejnosti a utrpěla i hrdost na profesi u samotných studentů a absolventů. Situaci neprospěla ani častá absence spolupráce zdravotnické školy a zdravotnické instituce, spočívající v objasnění obsahu studia, kompetencí zdravotnického asistenta a eventuální spolupráce na definování pracovní nápině. Přístup zaměstnavatelů - zdravotnických institucí. Obecně můžeme angažovanost zdravotnických institucí, případných zaměstnavatelů zdravotnických asistentů, hodnotit jako velmi malou až nulovou. Jde o důsledek přetrvávajícího přístupu z minulých let, kdy zdravotnické instituce zaujímaly role pasivních čekatelů a uživatelů absolventů vzdělávacího systému. Dalším specifickým faktorem ovlivňujícím uplatnění zdravotnických asistentů na trhu práce je nedůsledné uplatňování systému péče podle kompetencí. Tento přístup předpokládá přesné vymezení činností jednotlivých pracovníků ošetřovatelského týmu tak, aby byly v maximální míře napiněny jejich kompetence, což v konečném důsledku povede nejen k zajištění požadované kvality, ale také k efektivnímu vynakládání finančních prostředků. Dochází jak k uplatnění získané kvalifikace, tak k lepšímu uspokojení z práce. V praxi to znamená, že všeobecná sestra i zdravotnický asistent budou vykonávat činnosti, které jim příslušejí dle kompetencí stanovených právními předpisy. Z jejich srovnání vyplývá, že na běžné ošetřovací jednotce je zdravotnický asistent schopen realizovat většinu ošetřovatelských výkonů. Dnes se běžně setkáváme se situací, že při absenci zdravotnických asistentů, ošetřovatelů a sanitářů v ošetřovatelských týmech vykonává tyto činnosti kvalifikovaná sestra Problematické je i vymezení zdravotnického asistenta jako pracovníka pracujícího pod odborným dohledem (zákon č. 96/2004, Sb.), tzn. při dosažitelnosti rady a pomoci zdravotnického pracovníka bez odborného dohledu - všeobecné sestry a porodní asistentky. Z řečeného vyplývá, že zdravotnický asistent pracuje samostatně, provádí výkony, ke kterým má kompetence, a nese pinou odpovědnost za jejich standardní provedení. Pokud se setká s problémem přesahujícím jeho pravomoc, kontaktuje všeobecnou sestru nebo porodní asistentku. Práce pod odborným dohledem nezbavuje pracovníka individuální odpovědnosti za vlastní práci.
Pracovní perspektiva zdravotnického asistenta v kontextu řešeni nedostatku sester
Řešení současné situace musí být komplexní, musí vycházet z rozboru příčin a vlivu specifikovaných faktorů. Bez nároku na stanovení priorit jednotlivých návrhů se nabízí:
1. Prostupnost a návaznost postsekundárního a terciárniho vzdělávání. Vzdělávání budoucích profesionálů ošetřovatelských profesí by mělo probíhat i v jiných než prezenčních formách studia. Vzdělávací instituce - střední zdravotnické školy, vyšší odborné školy zdravotnické a vysoké školy - by měly rozšířit nabídku kvalifikačních studií zdravotnických profesí o studium při zaměstnání. Současně by mělo dojít k prostupnosti mezi vyšší a vysokou školou a k většímu uznávání předchozího vzdělání a praxe.
2. Větší angažovanost zaměstnavatelů zdravotnické praxe. Zdravotnické instituce by ve větší míře měly ovlivňovat přípravu zdravotnických profesionálů. Umožnění praxe by mělo být samozřejmostí, ale mnohem více by se zdravotnická praxe měla zaměřit na cílený nábor pracovníků, jejich motivaci např. formou stipendií a nabídky odpovídajícího finančního ohodnocení.
3. Úprava legislativy. Řešit nepříliš šťastné formulace v právních dokumentech, např. „práce pod odborným dohledem", „pod přímým vedením" apod. Ve zdravotnických právních dokumentech by měla být jednoznačněji formulována individuální odpovědnost každého zdravotnického pracovníka za standardní provedení pracovního výkonu.
4. Rozvoj systému poskytování péče podle kompetencí. Zdravotnické instituce by měly mít zájem o efektivní zajištění zdravotní, respektive ošetřovatelské péče, což předpokládá zavedení systému péče podle kompetencí.
5. Zlepšení finančního ohodnocení zdravotníků nelékařských zdravotnických profesí. Práce všech členů ošetřovatelského týmu je fyzicky i psychicky náročná, čemuž by mělo odpovídat i její finanční ohodnocení. Naplnění představy o finančním ocenění této práce by mohlo být jedním z motivujících faktorů pro zajištění dostatečného počtu pracovníků ošetřovatelství ve zdravotnické praxi. Neméně důležité a s finančním oceněním členů ošetřovatelského týmu související je právní zázemí pro to, aby zdravotnický pracovnk bez odborného dohledu - všeobecná sestra, porodní asistentka - byl nositelem výkonu, tzn. ocenění práce těchto kategorií pracovníků v sazebnlu výkonů nelékařů.
Pozn: Uvedený rozbor se sice zabývá problematikou ošetřovatelských profesí, ale v souvislosti se změnou vzděldvdní ostatních nelékařských zdravotnických pracovníků, např. zdravotních laborantů, zubních techniků, nutričních terapeutů a farmaceutických asistentů a zdravotnických záchranářů, se mnohé poznatky a závěry týkají i těchto profesí.
Mgr. Zdeňka Mikšová, Ph.D., vedoucí pracovní skupiny pro vzdělávání ČAS, ředitelka SZŠ a VOŠZ E. P, Olomouc, odborná asistentka C.IZM FZV UF,' Olomouc
(Zdena.Miksova@seznam.cz)
Ilustrační foto jš
Literatura:
Koucký J Kovařovic, J. Nová rizika a nové příležitosti; Perspektivy středního vzdělávání Praha: Středisko vzdělávací politiky PF UK v Praze, 2007
Zákon Č 96/2004 5b., o získávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů v piatněm znění.
Vyhláška č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v platném znění
