Festival psychiatrického ošetřovatelství

Před několika lety diskutovali dva pánové, jeden Angličan a jeden Maltan, o své práci a o postavení psychiatrických sester. Výsledkem společného večera byl nápad uspořádat festival pro psychiatrické sestry, na kterém by kromě odborného programu byl také prostor pro zábavu a společnou oslavu příslušnosti k profesi. 

O dva roky později, ve dnech 5.-9. listopadu 2008, se ve městě St. Julian 's na Maltě Festival psychiatrického ošetřovatelství opravdu uskutečnil. Hlavními organizátory byly Evropská asociace psychiatrických sester Horatio (www.horatioweb.eu) a Maltská asociace psychiatrických sester (www.map-n.com). Na festival přijelo více než 400 účastníků z přibližně 20 zemí, do odborné části programu bylo přihlášeno více než 200 příspěvků. V odborné části festivalu jste si mohli vybírat. Po úvodních „velkých" přednáškách následovalo v každém dni několik paralelních sekcí zahrnujících prezentace, workshopy, diskusní skupiny a sympozia. Témata se pohybovala na škále od obecnějších, filozoficky nebo politicky zaměřených přednášek přes úzce odborné prezentace a workshopy až po příspěvky popisující každodenní praxi psychiatrických sester. Zastoupeny byly prakticky všechny oblasti psychiatrického ošetřovatelství, četnější byly příspěvky týkající se suicidálního jednání, používání omezovacích prostředků, vzdělávání psychiatrických sester a možností mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a vzdělávání. Psychiatrickou sekci ČAS na festivalu zastupovali členové předsednictva sekce a také oba výherci literární soutěže vyhlášené ve spolupráci s časopisem Florence na jaře 2008. Spolu s Mgr. Tomášem Petrem jsme vystoupili v jedné z odborných sekcí s příspěvkem zaměřeným na možnosti vzdělávání a konkrétní pracovní podmínky psychiatrických sester v ČR. Srovnání podmínek poskytování psychiatrické ošetřovatelské péče v různých zemích bylo jedním z témat, která mne zaujala. Australská sestra popisovala typicky' den psychiatrické sestry pracující mezi domorodým obyvatelstvem v buši, jeho psychickou i fyzickou náročnost, nutnost přizpůsobit nabídku péče kulturním a sociálním odlišnostem domorodých rodin. Sestra z Norska, žijící v oblasti za polárním kruhem, se musí ve své práci vyrovnat s faktem velkých vzdáleností - nejbližší nemocnice je 900 km daleko a doprava je možná pouze letadlem, pacienti žijí ve vzdálenosti 60 až 100 km, vzhledem k řídkému osídlení je někdy velmi problematické sestavení terapeutické skupiny. Rumunská sestra žijící v Anglii velmi temperamentně líčila své zkušenosti „sestry z východu" a kriticky hodnotila úroveň anglických psychiatrických sester v oblasti somatické péče. Víc než kdy dříve jsem si na Maltě uvědomila, kolik toho má psychiatrické ošetřovatelství v ČR ještě před sebou. Ve většině zemí, které byly na festivalu zastoupeny, je psychiatrické ošetřovatelství samostatným oborem, s propracovanější strukturou, vlastním vzděláváním a výzkumem, má své profesory a guru. Specializace má jistě vždy i své stinné stránky, ale stav, kdy vám jako kvalifikace pro práci s duševně nemocnými lidmi stačí dva semestry psychiatrie, není optimální ani pro pacienty, ani pro profesní sebevědomí sester. Příští festival se uskuteční ve Stockholmu v roce 2012. Blanka Novotná, psychiatrická sekce ČAS 

 

• tisk
• předplatit si