Aspekty judaismu v ošetřovatelství

V dnešní společnosti se stále častěji objevuje potřeba multikulturního ošetřovatelství a zdravotníci nelékaři musí ve své práci respektovat tradice, zvyky a víru pacientů. Jedním z poměrně početně zastoupených náboženství v ČR je judaismus přinášející jisté odlišnosti ve stravování, způsobu života, ale také při umírání a smrti pacienta. Zdravotnický personál by proto měl znát jeho základní principy. 

Základní informace

Judaismus je nejstarším monoteistickým náboženstvím - jeho přívrženci uznávají jediného Boha, který stvořil a řídí svět a jehož duch se projevuje v každém lidském jednání i v zákonitostech přírody a vesmíru. Základem judaismu se stala smlouva mezi Bohem a národem Izraelitů, kteří se zavázali dodržovat boží ustanovení vyjádřená v Desateru přikázání a v Tóře (pěti knihách Mojžíšových), která se stala základem židovského učení a která byla později přijata i křesťany jako Starý zákon. Podle judaismu bude znamením konce světa příchod Mesiáše, kterého vyšle Bůh, aby spasil izraelský národ a vrátil mu jeho zemi. Očekávání Spasitelova příchodu se stalo nejdůležitější vizí tohoto náboženství. Pro zbožného žida je celý život bohoslužbou. Vyznávat boha jako Stvořitele a pána světa i vlastního života chvalořečením a žehnáním je prvotním posláním jeho cesty víry. Židé ctí šahat (sobotu), trvající od pátečního večera až po sobotní západ slunce. V tu dobu anebo během hlavních židovských svátků mohou odmítnout hospitalizaci či se podrobit lékařskému zákroku, pokud to není nevyhnutelné k záchraně života. Židovský zákon vyžaduje, aby židé vyhledávali kvalifikovanou medicínskou péči. Mohou využívat léky, přijímat krev a vakcíny, může nich být provedena biopsie i amputace. Někteří ortodoxní židé věří, že celé Bohem dané tělo se musí vrátit do země, vyžadují tedy pohřbení jakéhokoliv tělesného orgánu. Pro ortodoxní židy je proto dárcovství orgánů nepřijatelné. Sestra musí zajistit odevzdání amputovaných končetin či orgánů ortodoxním rodinám, aby je mohly pochovat. Proti kremaci jsou výhrady. Méně přísné skupiny souhlasí s pitvou za předpokladu, že nebudou odebrány části těla. Těla (i plodů) jsou rituálně umývána v pohřebních ústavech a po smrti se co nejdříve pohřbívají. V židovské kultuře je mnoho specifik ve stravování, které se řídí především Tórou a Talmudem - sbírkou zákonů a náboženských tradic. Pro věřící židy je nezbytné, aby strava byla košer, tedy tzv. rituálně způsobilá, a je předepsáno, které živé tvory je či není dovoleno jíst. Znakem povolených savců jsou zcela rozpolcená kopyta a přežvykování potravy, je tedy dovoleno maso suchozemských přežvýkavců - sudokopytníků (hovězí dobytek, ovce, kozy aj.), smějí se jíst husy, kachny, kuřata a ryby, které mají ploutve a šupiny. Tóra židům zakazuje jíst dohromady pokrmy, které obsahují mléko a maso (např. svíčkovou). Sestra musí informovat nutriční terapeutku, že takový pacient bude mít individuální stravu. Dále musí zajistit, aby nemocnému nebylo podáno vepřové, zaječí a koňské maso, dravci, úhoři, mořské plody, korýši aj. Nutriční terapeutka by měla stravu přizpůsobit požadavkům pacienta a konzultovat vše s lékaři. 

Péče o umírajícího a zemřelého

Judaismus učí, že v nemoci a smrti nemá být člověk opuštěn. O to se starají bližní nemocného a tzv. Pohřební bratrstvo - Chevra kadiša. Členové tohoto zbožného společenství poskytují duchovní služby a útěchu umírajícímu, ale také pozůstalým a těm, kdo se ocitli v nouzi. Být členem pohřebního bratrstva se vždy považovalo za poctu, které se dostalo jen mravně zcela bezúhonným členům židovské obce. Velmi důležitou úlohou bratrstva je vyslechnout doznání hříchů umírajícího. Pak nastává chvíle očistění, kdy bratrstvo zemřelého omývá teplou vodou s rozmíchaným vejcem. Na konci očisty je tělo pokropeno vínem a poté oblečeno do oděvu z bílého plátna (tachrichim). Je zvykem položit tělo zemřelého na zem, přikrýt plachtou a u hlavy mu zapálit svíci. Blízcí příbuzní si jako výraz smutku natrhnou oděv. Do rakve se nesmějí vkládat šperky ani květiny, a nesmí tak být patrný rozdíl mezi bohatým a chudým. Podle židovského zákona má být pohřeb pokud možno v den úmrtí. 

Průzkum

V letech 2006-2008 jsme se zaměřili na získání poznatků o vědomostech a zkušenostech s multikulturním přístupem se zaměřením na judaismus v práci sester. Stanovili jsme si následující cíle:

1. Zjistit rozsah vědomostí sester o judaismu,

2. Zjistit stupeň informovanosti sester v oblasti problematiky umírání a smrti v judaismu.

3. Zkoumat postoj sester k problematice umírání a smrti v judaismu.

Výběrový soubor tvořilo 88 respondentek, sester pracujících na různých lůžkových odděleních v Praze. Místa realizace: FN Motol, Všeobecná fakultní nemocnice, Nemocnice Milosrdných sester svatého Karla Boromejského, Ústřední vojenská nemocnice, Nemocnice Na Františku.

Metodika. Použita byla dotazníková metoda. Rozdáno bylo 100 dotazníků, vrátilo se jich 88. Návratnost dotazníků byla 88 %. (V následujicím textu jsou jako ukázky zveřejněny jen některé tabulky a grafy.)

Otázka 1. Věk respondentek 

Zjištění: 18-25 let: 19 (21,6 %), 26-35 let: 16 (18,2 %), 26-45 let: 25 (28,4%), 46-55 let: 12 (13.6 %), 55 a více let: 16 (18,2 %). 

Otázka 2. Jaké je vaše nejvyšší ukončené vzdělání?

Odpovědi: středoškolské 36 (41 %), středoškolské PSS 18 (20,5 %), vyšší odborné 12 (13,6 %), Bc. 16 (18,2 %), Mgr. 4 (4,5 %), PhDr. 2 (2,2 %). 

Otázka 3. Jste věřící?

Na tuto otázku odpovědělo 41 repondentek (46,6 %) kladně, 47 (53,4 %) záporné. 

Otázka 4. Znáte základní principy judaismu?

Z 88 dotazovaných sester se 55 (62,5 %) seznámilo se základy judaismu, 33 z nich z odborné literatury, zbylých 22 se s tímto pojmem setkalo v rámci vzdělávání. 33 (37,5 %) dotazovaných základy judaismu nezná. 

Otázka 5. Měla by sestra respektovat a akceptovat tradice, kulturu, víru a zvyky?

Velmi souhlasí 55, souhlasí 28 a nesouhlasí 5 respondentek. 

Otázka 6. Setkal/a jste se na oddělení s umírajícím, jenž byl stoupencem nějaké víry?

Počet respondentek, které se setkaly se stoupencem nějaké víry: 39 s křesťanem, 16 se židem, 9 s muslimem, 2 S hinduistou, 1 s buddhistou, 21 neodpovědělo (graf 6). 

Otázka 7. Vyžadoval tento pacient specifickou ošetřovatelskou péči?

Na tuto otázku odpovědělo 38 respondentek (43 %) ano, 50 (57 %) ne. 

Otázka 8. Uměla byste poskytnout specifickou péči umírajícímu židovi?

Správně odpovědělo 46 respondentek (tab. 8). 

Otázka 9. Znáte způsoby pohřbívání v judaismu?

Správně odpovědělo 52 dotázaných (tab. 9), 

Otázka 10. Co je podle vás příčinou nedostatečných vědomostí o oblasti poskytování spirituálních potřeb v multikulturním ošetřovatelství?

69 respondentek (78,4 %) vidí příčinu v nedostatku informací v rámci vzdělávání sester (ve školských podmínkách), 11 (12,5 %) v nedostatku odborných seminářů a 8 (9,1 %) v nedostatku odborné literatury. 

Z výsledků průzkumu týkajícího se informovanosti sester v oblasti umírání a smrtí v multikulturách vyplývá, že sestry mají částečně vědomosti o spirituálních potřebách umírajícího příslušníka židovské víry. Za příčiny nedostatečných informací považuje většina respondentů nedostatek informací v průběhu vzdělávání a také nedostatek vzdělávacích seminářů na téma umírání a smrt v multikulturním ošetřovatelství.

PhDr., Mgr. Rebeka Ralbovská Vysoká škola zdravotnická, O. p. s., Praha 

(ralbovska@vszdrav.cz)

Ilustrační fota z knihy V Sadka aj. Šedinové: Pražské ghetto, Praha: Olympia, 1991 

 

• tisk
• předplatit si